Na hodnocení roku 2011 je ještě čas, aneb Rum patří do buchet

Blížící se konec roku rozhodně nelze označit za okurkovou sezónu. A to nejen z hlediska světodějných událostí. Lidi letos mají hlouběji do kapsy než jindy, nicméně média tvrdí, že Češi dál nakupují jako zběsilí – krize-nekrize. Právě proto mi už dávno vánoční svátky nic neříkají. Výkup nadbytečných věcí a nekvalitních hraček není nic pro mne. Když už je řeč o vánocích, mrzí mne hlavně, že to pěkné, na co si v souvislosti s nimi vzpomínám, už nemohou prožívat naše vnoučata. Prostě, všechno je jinak.

  Předvánoční posezení v Naganu na Smíchově se vydařilo stejně jako jindy. Ještě že tam nechodí všichni, co se kamarádí s vláčky :-). Nevešli bychom se tam. Kdo do hospody nechodí, anebo chodit nesmí, sice druhý den nesmrdí a nebolí jej hlava (když se „pracuje“ moc), ale zase se nic nedozví a musí číst noviny a poslouchat rozhlas. Což o to, horší ovšem je, když těm předžvejkaným polopravdám věří. Ve čtvrtek přišly na pokec nové (neokoukané) tváře. Jejich nositelé ze sebe chrlili jednu životní zkušenost za druhou, takže bylo co poslouchat. Rodilý vypravěč Karel Brejša, dříve mašinfíra, dnes školník, který tahal těžké nákladní vlaky mezi Ústím a Prahou a na všech dalších tratích a lokálkách v Čechách, vzpomínal třeba na to, jak si na 75 watovém vařiči v Sergejovi ohříval cestou do Plzně konzervu s hovězím ve vlastní šťávě, která byla teplá až na zpáteční cestě do Prahy, že nejlepší byla služba na nastartované  lokomotivě vládního vlaku připraveného každý den na nádraží v Bubnech, anebo zavzpomínal, kolik sestřelil náklaďáků na přejezdech. Přinesl jednu digitalizovanou mašinku v N-ku, protože bylo předem dohodnuto, že bude sloužit coby model na zcela novém programátoru dekodérů, se kterým si přišel pochlubit Jindra Fučík. Naštěstí až po testech tohoto vynikajícího přístroje stihl mašinku křest rumem, který rozlil jeden nepozorný stolovník. Karel (když se vrátil z „pauzy“), přijal zprávu o prolití „V60“ rumem se stoickým klidem. Čichem znalce destilátů se přesvědčil, že to byl opravdu rum a ne nějaký „hubolep“, zbytky lahodného moku z mašinky vytřepal a v klidu přijal moji poznámku, že rum patří do buchet.
  Ten programátor dekodérů od Jindry Fučíka, o kterém byla výše zmínka, se svojí konstrukcí a funkcionalitou  vymyká podobným přístrojům dostupným v současnosti na modelářském trhu. Hned na místě došlo k objednávce první série prototypů. Další přístroje budou nabízeny na objednávku mj. i v N-šopíku poté, co bude připravena malosériová výroba a sepsán návod na použití. Samozřejmě, největší spor stolovníků vznikl okolo rozchodu programovací koleje, která by měla být instalovaná na přístroji, protože každý vyznáváme jiné měřítko…
  Posledního letošního sobotního výměnného setkání modelářů v Menze UK v Opletalově ulici v Praze 1 se zúčastnilo vcelku hodně lidí. Bylo ale patrné, že většina už asi měla vánoční dárky nakoupené. Tady se podle všeho už moc nenakupovalo. Zato se vedly vášnivé modelářské debaty. Alespoň u mého stolku. I to se mi na těchto setkáních líbí. S jedním starším kolegou jsme třeba dlouho (a moudře) podebatovali na téma digitalizace „malých“ mašinek a vagónků. Béďa Rotrekl mi líčil, jak dál pokračuje v budování kolejiště. Ve velkém fofru jsem stihnul prohodit pár vět s Radkem Wimmerem, které mi stačil říct, že ve Ždáře budou v kultůráku jezdit i o vánocích. Větší zájem byl o tenké vodiče v barvách NMRA (ZDE), o chirurgické nářadí z MEDIN (ZDE) a také o pár leptů z produkce firmy Miniatur a Honzíkovy vláčky. Už jsem byl na mnoha „burzách“ a vždycky jsem si zapomněl fotoaparát. Také tentokrát. Ale aspoň jsem si vzpomněl, že mám udělat dokumentární obrázek. Kvalita snímků z mobilu bohužel nestojí za nic, ale jako důkaz zájmu železničních modelářů o pražská setkání to snad stačí…

Foto hlav

Rubrika: ZPRÁVY

Vložit komentář

Text komentáře: