Honzíkovy vláčky

Sbírka železničních jeřábů a úvaha o limitech

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 22.4.2024

Jak si tak povídám s modeláři, občas na sebe někdo prozradí, co je mu z té krásné železniční modelařiny nejmilejší. Někdo rád modeluje krajinky, jiný nejraději staví modely mašinek či vagonů z leptů, odlitků nebo nově z 3D výtisků. Kdo to umí, není pro něho problém přestavět německý model na český. Další se zase vyžívá v sestavování nejrůznějších staveb vyskytujících se kolem tratí. Dělení na „analogisty“ a „digitalismy“ je pak samostatnou kapitolou. Ne každý ale na sebe prozradí, na co vlastně z té přemíry možností doslova „ulítává“. 

  Také slýchávám od zkušených, zejm. malovýrobců, že dnešní trend už nespočívá v typickém modelaření, ale ve sběratelství hotových výrobků/modelů. Což je akceptovatelné s ohledem na to, že profesionální výroba díky dnešním technologiím umožňuje docílit neskutečné detaily na vzhledu modelu a zajímavou funkcionalitu, což modelář obvykle ve své dílničce dokáže maximálně napodobit, nikoliv zkopírovat. Na druhou stranu, zaniká to, co dělá modelařinu modelařinou, což je patrné zejm. ve stále větší absenci mládeže.  

  Tak jaké jsou ty „úlety“, o kterých je řeč v perexu? Neznám jejich výčet, jen o jednom takovém bude řeč. Stal se i motivem k napsání tohoto článku, když jsem odposlechnul jeden rozhovor: „Člověče, já mám snad stovku mašin, ale když vidím tenhle jeřáb, tak slzím…“.  🙂  Nebo „Všechno je krásný, ale pracovní  vlak?To je přece krása…“. Ano, ano – v alternativě záchranářský, vyprošťovací, hasičský, vojenský aj. vlak! Stručně řečeno „jeřáby na kolejích“ je jakési modelářovo afrodiziakum.

  Přestože jsem vyznavačem měřítka 1:160, což všichni vědí, budu teď chvílí závidět vyznavačům gigantického a pologigantického měřítka, tedy „há-nulkařům“ a „TT-čkařům“. Proč? Protože do těch jejich jeřábů lze snadno instalovat mechaniku a elektroniku, která z modelu jeřábu dělá „perlu na kolejích“. Byl bych rád, kdyby mne někdo z N-kařů vyvedl z omylu a upozornil mne na N-kový model jeřábu, který umí totéž (skoro totéž) jako jeho větší bratříčci. Myslím si, že jako vrchol možností, jakýsi TOP model, lze v tomto případě použít odkaz na skvělý výrobek rakouské modelářské firmy ROCO a jeho model Roco 79035 H0 – digitální jeřáb EDK 750 DB – ZDE.

  A ještě. Co dokáže dokonalý model digitalizovaného jeřábu v měřítku H0 ukazuje toto video na YouTube: ZDE.

  V případě stejného (podobného) jeřábu v N-ku bych si tak maximálně troufnul na instalaci funkčního dekodéru, který by pomohl jeřáb osvítit. Motorizovat ale takový model lze tak maximálně u piva v Naganu. Ovšem, co nejde teď, může být reálné v budoucnosti. Tady ale nepůjde jen o další miniaturizaci dekodérů, ale rovněž motorků, převodovek a navijáků, které budou potřeba k pohonu pro jízdu, otáčení skříně s výložníkem, zvedání výložníku nahoru a dolu, jeho teleskopický pohyb, a konečně navíjení lana na konci s hákem (a břemenem). Dost fantazírování. Vraťme se k tématu naznačenému v titulku článku.

Sbírka jeřábů

  Když se člověk začne zaobírat vyhledáváním možností k naplnění plánu o sbírce jeřábů v tom „svém“ měřítku, moc daleko se u nás nedostane. Jednak proto, že evropští profesionální výrobci jich v modelových měřítcích zase až tak moc nenabízí, jednak i proto, že i v reálu moc typů železničních jeřábů není. Z hlediska USA a „zbytku“ světa je to trošku jiné, ale to ne každého zajímá.

  Zhotovit si model jeřábu svépomocí je pochopitelně možné, ale velmi, velmi složité a pracné, protože nejsou dostupné kvalitní výkresy a z hlediska technického  a modelářského to je velmi složitý stroj plný všelijakých konstrukčních prvků, které se v měřítku obtížně modelují. To je pohled z hlediska výroby modelů. A jak je to z hlediska reálné výroby železničních jeřábů?

  Dobře se ví, že „železniční jeřáby, se kterými se setkáváme na našich kolejích, jsou v drtivé většině produkty dříve východoněmeckého závodu S. M. Kirowa v Lipsku, součást kombinátu Takraf. Byly dodávány do všech členských zemí bývalé RVHP, zvláště do SSSR, Polska, Československa, Maďarska a některých států mimo RVHP.“ To napsal už v r. 2010 ve svém článku Železniční jeřáby – atlas (vydal Výtopna-hekktor.biz) Jiří Šimsa – ZDE. Tento text, mapující jen určitou část výroby železničních jeřábu ve východní Evropě, má trvalou platnost a zájemcům doporučuji se s ním seznámit.

  Jak to ale bylo s výrobou železničních jeřábů na „západě“ je otázkou pro další badatele. U nás se toho moc neví. Zajímavé ovšem je, že někteří „západní“ výrobci modelů našli předlohy pro své výrobky právě v závodě S. M. Kirowa (viz společnost Ibertren). A bylo by nespravedlivé nezmínit, přes restrikce RVHP, i „skromnou výrobu“ těchto jeřábů u nás, např. v Uničovských strojírnách. A to nehovořím o předválečné výrobě např. v Škodovce.

  Tento stav potvrzuje i moje sbírka jeřábů, která obsahuje skromných 16 modelů od 10 výrobců a malovýrobců. Tabulka níže ukazuje jejich přehled.

Sbírka drážních jeřábů:

	Výrobce modelu	Kat.č.	Originál	Společnost	Odkaz na článek HV
1/1	ARNOLD (Německo)	4560 žlutý; 3160 vůz	Bw371 MAN
1/2		4560 červený	Bw371 MAN
2	BACHMANN (USA)	46111 žlutý	199774	Santa Fe (USA)	ZDE; obdoba ZDE
3	FLEISCHMANN (Německo)	8502 žlutý
4	IBERTREN (Španělsko)	742 oranž.	EDK 750
5	KIBRI (Německo)	N19600	GS100.6T Gottwald		ZDE
6	TICHY (USA)	2700, 2701 (žluto-černý)		DIMI Trains (USA)	ZDE
7/1	TRIX (Minitrix) (Německo)	15299; N3590 vůz žlutý
7/2		červený
7/3		zelený
8/1	ROCO (Rakousko)	2350 červený
8/2		modrý
8/3		žlutý
8/4		černý
9	S-model (Česko)		EDK 300	ČSD
10	TOMIX (Japonsko)	2771
11	Minitrix (Německo)	13296 šedočerný

 

  Z mého hlediska je zajímavé, že hlavní tři němečtí a rakouští výrobci modelů (Arnold, TRIX a ROCO) si „rozdělili“ trh jakoby z hlediska velikosti (tonáže) jeřábů, a své modely vyrobili  v několika různých barvách (nejspíš v rozporu s realitou používanou u různých železničních společností. Španělský Ibertren vyráběl tři poněkud odlišné modely, ale vždy vycházející z předlohy EDK 750 (Kirow). S jedním teleskopickým jeřábem přišla i společnost KIBRI a s velmi jednoduchou „kočkou“ se prezentoval Fleischmann. Sbírku po jednom exempláři doplňují dva jeřáby z produkce amerických modelářských firem (Bachmann a Tichy), japonské firmy TOMIX a konečně i českého malovýrobce prezentující se pod značkou S-model.

Obrazová příloha:

ARNOLD (Německo) 4560 žlutý; 4560 červený; originál Bw371 MAN

.

 BACHMANN (USA) 46111 žlutý; 199774 Santa Fe

.

FLEISCHMANN (Německo) 8502 žlutý

.

IBERTREN 742 (Španělsko), oranž.; originál  EDK 750

(dolní snímky archiv Z. Krušinský převzaté z internetu)

.

 KIBRI (Německo) N19600; originál GS100.6T Gottwald

.

TICHY (USA) 2700, 2701 (žluto-černý); originál DIMI Trains (USA)

.

 

TRIX (Minitrix) 15299 (Německo); N3590 vůz žlutý, červený, zelený

.

 ROCO (Rakousko) 2350 červený, modrý, žlutý, černý

.

S-model (Česko), design Najbrt, originál EDK 300

.

TOMIX (Japonsko) 2771

Minitrix 13296 (Německo)

.

Foto hlav

Rev. textu dnes 15:30 hod. – oprava popisky u obrázku jeřábu EDK 300

rev. 29. 4. 2024 – doplnění modelu Minitrix 13296, získaného před třemi dny

(Děkuji Zdeňku K. za upozornění na chybu v popisku obrázku jeřábu EDK 300)

.

 

Rubrika: Dreziny, jeřáby aj., FOTOGALERIE, MODELY, Modely vozidel, ZNÁŠ TO?, ZPRÁVY
Počet přečtení: 289 | Tisknout: | Poslat: