Také nevíte, jaký průměr má mít otvor pro samořezný šroub?

^[1]Před dvěma roky jsem na stránkách Honzíkových vláčků publikoval článek, jehož cílem původně bylo upozornit na rozdíly mezi bity pro šrouby s křížovým pohonem typu Philips a Pozidriv – ZDE ^[2]. Nakonec z toho vyšla poměrně rozsáhlá stať pojednávající zeširoka o šroubech a vrutech, jejich historii, druzích závitů, pohonech hlav, a řadě dalších užitečných věcí pro modeláře. Nedávno jsem publikoval další článek k tématu „závity“ a upozornil v něm na snadnou dostupnost závitníků a oček pro malé závity – ZDE ^[3]. Volné pokračování k tématu je věnováno samořezným šroubům. 

  V závěru druhého článku, kde jsem zmínil miniaturní šroubky s tzv. samořezným závitem, jsem si povzdechl, že cit.: „předvrtání otvoru pro tyto šroubky není jednoznačně definováno. Velmi záleží na průměru šroubku, hloubce zašroubování, materiálu, a také na velikosti masivu materiálu v okolí otvoru.“ Dnes už vím, že to není pravda. Norma existuje. Tvrzením jsem apeloval na čtenáře v předtuše, že někdo může normu znát, nebo může popsat zkušenosti s těmito šroubky. Jako obvykle se nikdo takový neozval. Na co jsem přišel, to dávám nyní k dispozici s vědomím, že nemusím mít pravdu. 🙂 Ale to ať už si každý přebere jak chce. 

  Dříve jsem napsal, že „v našich modelářských aplikacích jsou nejčastěji užívané šrouby s metrickým závitem.“ To myslím platí, i když v poslední době jsem dospěl k poznání, že v amatérské, ale i profesionální výrobě modelů se stále častěji setkáváme i s tzv. samořeznými šrouby. Zaskočilo mne trošku, že při hledání detailů k této spojovací součástce jsem se setkal i s označením „závrtné šrouby“, pod čímž podle mne zná strojařina jinou věc. Pojďme si tedy nejdříve udělat jasno v pojmech (byť jen pro účely tohoto článku).  

Co je co? Šroub, vrut, samořezný šroub, závrtný šroub 

  V české odborné terminologii, ať už strojařské, lingvistické, ale i jiné, jsou naprosto obvyklé a jednoznačně definované pojmy šroub a vrut.

  Zatímco pojem vrut je v odborné terminologii i povědomí lidí definován jasně jako „šroub do dřeva“¹⁾, u pojmu šroub se vedle základního významu (viz dále) objevuje několik dalších významů, které rozvíjí doplněné přídavné jméno (samořezný š., závrtný š. apod.). Dosti často se nově objevuje výklad, že vrut je považován za druh samořezného šroubu (a opačně). Uvádí se též, že vrut je určený k vytváření rozebíratelných spojů především v měkkých materiálech (dřevo, plast, sádrokarton).

  Jednotlivé pojmy se snaží vysvětlit česká Wikipedie, ovšem je nutné připomenout, že vše, co je tam uvedeno, je bez záruky.²⁾ Navíc, wikipedie si může uvádět co chce, důležitá je norma. A to je dnes potíž. Nicméně, co říká wikipedie k pojmu šroub (kurzívou je uvedena citace)?

  Pod pojmem šroub³⁾ „(z něm. Schraube) se rozumí typ spojovacího materiálu, součástka tvořená hlavou umožňující otáčení pomocí šroubováku nebo klíče, a dříkem opatřeným vnějším závitem. S tím lze bezpochyby souhlasit. Společně s maticí a případně podložkou umožňuje vytvořit rozebíratelný šroubový spoj. To už tak jednoznačné není, protože rozebíratelný spoj lze vytvořit i bez matice a podložky, ale budiž, víme, o co jde. Šroub lze zašroubovat i do jiného otvoru opatřeného závitem, tím se liší od vrutu a samořezného šroubu, které se šroubují přímo do materiálu.“ Jinými slovy, šroubem se rozumí součástka s metrickým, nebo jiným druhem závitu a tím se liší od vrutu a samořezného šroubu (pozn. J. H.)

  Na jiném místě Wikipedie vysvětluje, co to je samořezný šroub⁴⁾. „Jako samořezné šrouby označujeme šrouby, k jejichž montáži není zapotřebí matice ani otvor v tělese s předem vyrobeným závitem. Jejich závitová část je zhotovena tak, aby si dokázala při zašroubování vyříznout nebo vytlačit v tělese potřebný závit.“ Definice je jistě správná, ale podle mne neúplná, protože mnohé spoje provedené s pomocí samořezného šroubu vyžadují předvrtat „vodicí“ otvor (pojem „vodicí otvor“ jsem zvolil pro tento článek). Není ale třeba v něm vytvářet závit.

  Tak ještě co je to „závrtný šroub“? Jen pro zajímavost, o tomto pojmu wikipedie mlčí. Rozhodně asi není správné považovat „závrtný šroub“ jako synonymum pojmu „samořezný šroub“, jak to lze dohledat i v odborné literatuře. Už na průmyslovce jsme se učili, že závrtný šroub je (podle býv. ČSN 021174, xx76, xx78) de facto kolík se závity vyřezanými na obou stranách.⁵⁾ Spojují se s nimi obvykle díly např. motorů, převodových skříní, též se používají ke spojování přírub vakuových pump a bezpočtu jiných případů. Mám za to, že odvozovat název tohoto šroubu od slova vrtat, resp. zavrtat není správné. 

  Tolik lingvistické okénko. 🙂

_______________________________________
1) viz např. Kolektiv: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, 25, vyd. Academie, Praha 1978, s. 627
2 ) Do wikipedie jak známo přispívá kdokoliv, kdo se na to odborně cítí, pročež je tam uvedené vhodné brát vždy s rezervou, byť jednotlivé statě prochází jakousi vnitřní „cenzurou“. Mám osobní zkušenost, že až na výjimky, jsou tam uvedená „moudra“ psaná kvalitně, s erudicí a snahou po sdělení pravdy. Jinými slovy, pro běžný život tam uvedené informace rozhodně stačí. Ta výjimka se týká popisu a hodnocení osobností současného i minulého světa. Bez dalších invektiv vůči některým rádoby objektivním autorům se bráním faktu, že píší podle zlotřilé teze, kterou lze specifikovat úslovím, že „dějiny vykládají vítězové“.
3) Šroub, Wikipedie. In: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0roub#Technick%C3%A9_vlastnosti ^[4]
4) https://cs.wikipedia.org/wiki/Samo%C5%99ezn%C3%BD_%C5%A1roub ^[5]
5) Bartoš, J. a kol.: Strojnické tabulky. SNTL, Praha 1968, s. 151.

Obr. 1 – Definování „závrtného šroubu“ ve starodávných Strojnických tabulkách

Samořezné šrouby

  Někdy chvilku trvá, než se člověk v moři informací na internetu prokliká k podstatě hledaného problému. Na mnou hledaný problém, tj. jaké „vodicí“ otvory vrtat pro malé samořezné šroubky, jsem pročetl leccos, ale až web firmy Killich, s.r.o. z Liberce – ZDE ^[7] – mne navedl správným směrem. Našel jsem totiž u nich tabulku (viz Tab. 1 níže), kterou jsem si dovolil rozšířit o ty nejmenší průměry samořezných šroubků. Navíc jsem z ní dovodil obecné pravidlo – viz v závěru. 

  Nejdříve, co lze říci obecně k samořezným šroubům? V minulých statích, na které výše odkazuji, uvádím, že šrouby (šroubky) se samořezným závitem jsou hodně podobné vrutům (mnohdy je dokonce obtížné definovat co je vrut a co je samořezný šroub). Od špičky směrem k hlavičce mají nepatrně zvětšující se průměr, ale není to pravidlem. Závit má vysoké stoupání. Jsou osazeny obvykle buď čočkovitou nebo zápustnou hlavou nejčastěji s pohonem křížovou drážkou typu Philips (PH) nebo Pozidriv (PZ), příp. pohonem Torx.

  Víme, že k jejich montáži není zapotřebí matice a pokud je pro ně předvrtán („vodicí“ – pozn. J. H.) otvor, není v něm třeba předem vyrábět závit. Závitová část šroubu je zhotovena tak, aby si šroub sám dokázal při zašroubovávání vyříznout nebo vytlačit v materiálu potřebný závit. Důležitý je fakt, že se používají k zašroubování do materiálu, který je podstatně měkčí než šroub.⁶⁾ Uvádí se také, že závitořezné (samořezné) šrouby jsou výrobně pracnější a tím i dražší než klasické (metrické) šrouby. Výhodou je, že jimi samotnými vytvořený závit je velmi těsný, takže spoj nevyžaduje zajišťovat proti samovolnému povolení. A konečně, nevýhodou je, že při opakované montáži může snad dojít k poškození původního závitu, čímž se sníží nosnost spoje.

  Dalo by se tedy říci, že mnohé samořezné šrouby jsou na jedno použití. Oni se totiž nevyrábí jen z tvrdého kovu, ale i z plastů. Ty dnes nachází značné uplatnění např. v automobilovém průmyslu a jinde. 

Rozdělení samořezných šroubů 

  Odborná literatura (stejně jako wikipedie) dělí samořezné šrouby z různých hledisek, přičemž se opírá zejm. o účel jejich použití. Takže se setkáme s kategoriemi jako šrouby do plechu, šrouby do sádrokartonu, betonu aj. zdiva, šrouby do tvrdého dřeva, do plastů atd. Nebo podle jejich tvaru, případně podle velikosti atd. Ještě rozmanitější je jejich dělení v nabídkách jednotlivých výrobců, kteří detailně specifikují samořezné šrouby i podle dalších hledisek, vč. jejich pohonu. Viz např. produkce fy Killich.⁷⁾ Proto zde nemá cenu se uchylovat k nějakému „univerzálnímu“ dělení, jak se o to pokusila česká Wikipedie, protože tam uvedené dělení je nedostatečné. Ostatně, pro účely tohoto článku ani není nezbytné. Spíš bude lepší se z praktických důvodů dále držet původní otázky, tj. jaký (vodicí) otvor je nutné vyvrtat pro samořezný šroub, navíc s omezením na malé šroubky od průměru cca jednoho do několika milimetrů, protože ty modeláři používají nejčastěji.

______________________________________
6) Podle Samořezný šroub, Wikipedie. In: https://cs.wikipedia.org/wiki/Samo%C5%99ezn%C3%BD_%C5%A1roub ^[5]
7) Spojovací materiály – šrouby, nýty, matice | Killich s.r.o. In: https://www.killich.cz/spojovaci-materialy ^[8] 

  Jistě že ne. Ale! Bezpočet řemeslníků, když mají dobré nářadí, dokáží zavrtat vrut či závrtný šroub coby dup. Bez předvrtávání otvoru. Nebudu ale vypisovat, kdy tomu tak není. Prostě, jakmile se první závity šroubu „chytí“ v materiálu a na hlavičku je kladen dostatečně silný přítlak, a je zde také síla, která se šroubem otáčí (což jde ideálně s motorickými šroubováky), samořezný šroub do materiálu pronikne raz dva, aniž by měl předvrtaný otvor. Ideální je používání zmagnetovaných bitů. 

  Ačkoliv samozřejmě stejný princip „zachycení“ šroubu funguje i v případě, kdy je šroub veden v předvrtaném otvoru, kdy je tedy účelné onen otvor předvrtávat. A jak velký?  

  Když přepneme svoji mysl do prostředí jemné mechaniky, což je jinými slovy naše modelařina, myslím, že málokdo si riskne narvat malý či větší samořezný šroub do materiálu, resp. do tenké stěny modelu atd. bez toho, aniž by mu „pomohl“ najít si cestu proniknout do materiálu, a přitom ho neroztrhnout. A to už vůbec nemluvím o tom, jak je obtížné udržet miniaturní šroubek ve správném směru, pokud není veden „vodicím“ otvorem. 

  A pokud jde o průměr otvoru? Z minulých statí víme, jak správně řezat metrické závity, kde platí staré známé pravidlo, že průměr otvoru šroubu se vypočte pomocí koeficientu 0,8. Příklad: Pro závit M4 budeme otvor vrtat vrtákem 3,2 mm (4 x 0,8 = 3,2). U miniaturních závitů to platí obdobně s tím rozdílem, že výpočet průměru vrtáku, obvykle vycházející na setiny milimetru, se zaokrouhluje směrem nahoru na desetiny. 

  Ve stejném článku⁸⁾ je námi detailně popsána i metodika řezání metrických závitů do různých druhů materiálu. Stejně ale modelářova praxe, který pracuje zejména s lehkými a barevnými kovy a plasty, resp. pryskyřicemi všeho druhu, bude nad všechny teoretické poučky.

__________________________________________
8) Závitníky na velmi malé závity. In: http://www.honzikovyvlacky.cz/2023/04/19/zavitniky-na-velmi-male-zavity/ ^[3]

^[10]

Obr. 3 – Ukázka aplikace samořezného šroubu do předvrtaného otvoru

.

  Nebyl problém dohledat, že „u vrutů s průměrem hladkého dříku d ≤ 6 mm se ve dřevě jehličnanů nevyžaduje předvrtání. U všech vrutů ve dřevě listnatých dřevin a u vrutů s průměrem d > 6 mm ve dřevě jehličnatých dřevin by měl být předvrtán vodicí otvor podle těchto zásad: 

• vodicí otvor pro vrut s částečným závitem má mít stejný průměr jako dřík a stejnou hloubku, jako je délka hladké části,
• vodicí otvor pro část opatřenou závitem má mít průměr asi 70 % průměru dříku d (zdůrazněno J. H.), 
• vodicí otvor pro vrut se zápustnou hlavou musí být pro dobré dotažení hlavy dostatečně zahlouben záhlubníkem, frézou, nebo hrotem vrtáku odpovídajícího průměru.“ ⁹⁾ 

  Takže, pro metrický šroub se doporučuje koeficient 0,8, u vrutů 0,7. S vědomím toho, že vrut je velmi podobný samořeznému šroubu, byť uvedený normativ se vztahuje na dřevo, lze usuzovat, že doporučení pro samořezné šrouby bude v podobné hodnotě. 

___________________________________
9) Vrut, Wikipedie. In: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrut ^[11]  

Jak to tedy je s průměry otvorů pro samořezné šrouby? 

  Jen tak na okraj. V nějakém reklamním článku jsem četl, že průměry „vodicích“ otvorů pro samořezné šrouby jsou dané doporučeními výrobce. Bezva. Jak v dalších řádcích uvedeme, je to pravda. Ale vědí prodavači v obchodě pro kutily, kdo je jejich výrobce? Proč tedy u stojanů se samořeznými šroubky v OBI nebo Hornbachu není vyvěšena tabulka oznamující výrobce s jím doporučené průměry „vodicích“ otvorů? Vyzkoušel jsem dva známé řetězce. Prodavači nevěděli nejen kdo šroubky vyrábí, ale samozřejmě ani to důležitější – jaký otvor předvrtat. Zklamali mne i v našem „železářství“. 

  Jelikož ale samořezné šrouby se aplikují do mnohem většího množství materiálů, které pochopitelně mají rozdílnou hustotu, tvrdost, houževnatost, křehkost, vč. samomazných a dalších vlastností, bude zřejmě doporučená hodnota otvoru ve větší toleranci, což se také nakonec potvrdilo.

  V tomto ohledu nám bylo velkou pomocí prostudování webu firmy Killich, s.r.o. z Liberce. Kromě jiného tam mají tabulku (viz Tab. 1) doporučených průměrů předvrtaných otvorů pro samořezné šrouby (zřejmě omylem zde hovoří o „závrtných“ šroubech, ale to už jsme probrali).¹⁰⁾

_____________________________________
10) Použití závrtných šroubů. In: https://www.killich.cz/stranky/technicke-info/pouziti-zavrtnych-sroubu-7504 ^[12] 

.

Praktické poznámky k tabulce 1:

1. Základ tabulky (Tab. 1) od firmy Killich je označen modře. Ostatní údaje, jako průměry šroubů (menší než ST 2,9) vychází z našeho měření reálních šroubů nebo výpočtů. 

2. Samořezné šrouby se údajně (jak uvádí fa Killich) podle mezinárodní dohody označují základním průměrem a zkratkou ST, což znamená self-tapping (samořezný). Šrouby se špičkou jsou označovány písmenem C a šrouby s plochým koncem jsou označovány písmenem F (obr. 4). 

3. Závity (resp. průměry) samořezných šroubů jsou odstupňované jinak než průměry známé u metrických šroubů. Obvyklá řada vyráběných šroubků těch nejmenších průměrů je patrná ve sloupci 1. V Tab. 2 jsou pak definovány samořezné závity a závitové konce dle normy ISO 1478 (DIN 7970)

4. Stoupání závitu samořezných šroubů je mnohem větší jak u šroubů metrických. Ostatně, i další konstrukční parametry jsou odlišné, vč. použitého materiálu, ze kterého jsou vyrobeny; jsou i jinak tepelně zpracované. 

5. Koeficienty ve sloupci 4 tab. 1 jsou podílem mezi údaji v prvním a třetím sloupci.

6. Koeficienty ve sloupci 5 tab. 1 jsou převrácenou hodnotou sloupce 4 (podíl mezi údaji ve třetím a prvním sloupci). 

Jak pracovat s tabulkou: 

  Chceme použít samořezný šroub o průměru 1,6 mm ve velmi tvrdém nebo křehkém plastu. Vynásobíme hodnotu 1,6 koeficientem vyšší hodnoty ze sloupce 5, tj. 0,85 (1,6 x 0,85 = 1,36). Otvor budeme vrtat vrtákem 1,4 mm.

  Chceme použít samořezný šroub o průměru 2,4 mm v měkkém plastu. Vynásobíme hodnotu 2,4 koeficientem nižší hodnoty ze sloupce 5, tj. 0,75 (2,4 x 0,75 = 1,8). Otvor budeme vrtat vrtákem 1,8 mm. 

Tab. 1 – Tabulka doporučených průměrů předvrtaných otvorů pro samořezné šrouby

1	2	3	4	5	6
Závit / průměr	Tloušťka materiálu	Průměr předvrtaných otvorů	Průměr předvrtaných otvorů	Koeficient výpočtu vrtání	Koeficient výpočtu vrtání
	(mm)	min. (mm)	max. (mm)	závit/průměr	závit*průměr
ST 1,1		0,8	0,9	1,3 – 1,2	0,75 – 0,85
ST 1,2		0,9	1,0	1,3 – 1,2	0,75 – 0,85
ST 1,4		1,1	1,2	1,3 – 1,2	0,75 – 0,85
ST 1,6		1,2	1,3	1,3 – 1,2	0,75 – 0,85
ST 1,9		1,5	1,6	1,3 – 1,2	0,75 – 0,85
ST 2,2		1,7	1,8	1,3 – 1,2	0,75 – 0,85
ST 2,4		1,8	2,0	1,3 – 1,2	0,75 – 0,85
ST 2,9	1	2,2	2,5	1,3 – 1,2	0,75 – 0,85
ST 3,5	2	2,7	3,0	1,3 – 1,2	0,75 – 0,85
ST 4,2	2	3,2	3,6	1,3 – 1,1	0,75 – 0,85
ST 4,8	2	3,7	4,2	1,3 – 1,1	0,75 – 0,85
ST 5,5	2	4,2	4,8	1,3 – 1,1	0,75 – 0,85
ST 6,3	2	4,8	5,4	1,3 – 1,1	0,75 – 0,85

Samořezný závit	P	d1 max.	d1 min.	d2 max.	d2 min.	d3 max.	d3 min.	Y max. Typ C	Y min. Typ F
ST 1,5	0,5	1,52	1,38	0,91	0,84	0,79	0,69	1,4	1,1
ST 1,9	0,6	1,9	1,76	1,24	1,17	1,12	1,02	1,6	1,2
ST 2,2	0,8	2,24	2,1	1,63	1,52	1,47	1,37	2,0	1,6
ST 2,6	0,9	2,57	2,43	1,9	1,8	1,73	1,6	2,3	1,8
ST 2,9	1,1	2,9	2,76	2,18	2,08	2,01	1,88	2,6	2,1
ST 3,3	1,3	3,3	3,12	2,39	2,29	2,21	2,08	3,0	2,5
ST 3,5	1,3	3,53	3,35	2,64	2,51	2,41	2,26	3,2	2,5
ST 3,9	1,4	3,91	3,73	2,92	2,77	2,67	2,51	3,5	2,7
ST 4,2	1,4	4,22	4,04	3,1	2,95	2,84	2,69	3,7	2,8
ST 4,8	1,6	4,8	4,62	3,58	3,43	3,3	3,12	4,3	3,2
ST 5,5	1,8	5,46	5,28	4,17	3,99	3,86	3,68	5,0	3,6
ST 6,3	1,8	6,25	6,03	4,88	4,7	4,55	4,34	6,0	3,6
ST 8,0	2,1	8,0	7,78	6,2	5,99	5,84	5,64	7,5	4,2
ST 9,5	2,1	9,65	9,43	7,85	7,59	7,44	7,24	8,0	4,2

^[13]

Obr. 4 – Samořezný závit a závitové konce dle normy ISO 1478 (DIN 7970).            Zdroj: Killich.cz
Podle mezinárodní dohody se samořezné šrouby označují základním průměrem a zkratkou ST, což znamená self-tapping (samořezný). Navíc šrouby se špičkou jsou označovány písmenem C a šrouby s plochým koncem jsou označovány písmenem F. viz příklad ST3,5-C.

Závěr

  Tak si to shrneme: Pro předvrtávání otvorů pro metrický závit platí staré známé pravidlo o násobení hodnoty závitu koeficientem 0,8. U samořezných šroubů vychází velmi podobný koeficient v toleranci mezi hodnotami 0,75 až 0,85. Koresponduje to s faktem, že samořezný šroub se v praxi aplikuje do daleko širšího množství materiálů různých vlastností.  Když už se má vrtat „vodicí“ otvor pro vrut, lze uplatnit koeficient 0,7. 

  Zdá se to možná jako marginální zjištění, ale podle mne tomu tak není, právě proto, že onen zdánlivě nepatrný rozdíl (mezi průměry vypočtenými s různými koeficienty), poplatný materiálu, do kterého má být samořezný šroub zašroubován, může vést ke zničení díla. Dvakrát to platí u miniaturních samořezných šroubků. Kdo nezažil, neuvěří. A naopak, správně dimenzovaný „vodicí“ otvor funguje skvěle.

  Obecně tedy platí, že čím tvrdší a křehčí materiál, tím by měl být otvor větší (blíže k maximální hodnotě doporučeného vrtaného průměru). A opačně. 

  Doporučení: J. W. Goethemu je přisuzován výrok: „Šedivá je všechna teorie, ale zlatý strom žití se zelená.“¹¹⁾ Nezřídka se tento výrok přepisuje i v jiných verzích. Chci tím říct, že všechny teoretické úvahy, poučky, či doporučení jsou bez ověření v praxi k ničemu. To zase tvrdím já. 

  A to už je fakt všechno, co jsem k tématu měl. Děkuju za případné konstruktivní připomínky. 

Dovětek

  Přesto ale ještě jeden praktický dovětek, který vyplynul zcela náhodně z mé aktuální modelářské potřeby. Pokud by některý z vážených čtenářů sháněl opravdu miniaturní samořezné šroubky (stejně ale i šroubky metrické a další spojovací materiál, nářadí atd.), opravdu těch nejmenších vyráběných rozměrů, tj. od průměru 0,6 mm výše, vřele doporučuji německou firmu Minischrauben.com, sídlící nedalo od našich hranic u města Pasov.¹²⁾ Znám jejich produkci z několika modelářských výstav v Německu či Rakousku, kde jsem se dostatečně zásobil. Objednávky v jejich e-shopu vyřizují do několika pracovních dní, účtují si obvyklé poštovné z Německa a distribuují skrze DHL. Tuto informaci uvádím se souhlasem pana Thomase Heidera, majitele firmy. 

_____________________________________________
11) Johann Wolfgang Goethe, citáty. AZcitaty.cz. In: https://azcitaty.cz/johann-wolfganggoethe/2539/#:~:text=Johann%20Wolfgang%20Goethe%20%C4%8C%C3%ADm%20%C5%A1ediv%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD%20je%20praxe,%C5%BEivota%2C%20t%C3%ADm%20bujn%C4%9Bji%20se%20zelen%C3%A1%20strom%20teorie ^[14]
12) Thomas Heider, Gmein 128a, 94544 Hofkirchen, Deutschland; Telefon: 08545/969445, telefax: 08545/969446, E-Mail: info@minischrauben.com; https://minischrauben.com ^[15]    

Foto hlav; Minischrauben.com (ilustrace)