Honzíkovy vláčky

Všechno jednou končí… (i N-šopík)

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 15.5.2017

Na začátku roku 2016 jsem oznámil, že uvažuji o konci projektu N-šopíku, v listopadu jsem to pak potvrdil s tím, že jsem ještě neuměl stanovit přesné datum. Úřadování na Živnostenském a Finančním úřadu nebylo tak složité, jak jsem si představoval, takže k novému roku 2017 nastal oficiální konec. Z důvodu zachování kontinuity s bývalými zákazníky jsem ještě nechal funkční web N-šopík, ale i ten bude dnešního dne „vypnut“.

  Od prvopočátku jsem N-šopík nepovažoval za opravdový e-shop, proto také ona ironická zdrobnělina jeho názvu. Také jsem se nikdy nepovažoval za podnikatele v tom pravém slova smyslu, a to nejen proto, že u nás byl tento pojem zprofanován. Jak už jsem kdysi uvedl v perexu k N-šopíku, celý ten projekt vlastně vznikl jako snaha o pomoc kolegům-modelářům, kamarádům a všem, o kterých jsem si myslel, že to potřebují.

  Když jsem se před lety vrátil k modelařině, zdálo se mi, že u nás není dost možností, aby se modelář dostal ke kvalitnímu nářadí. Sám jsem se párkrát přesvědčil, že na trhu byla modelářům (a bohužel stále je) nabízena jen jakási obvykle hodně nekvalitní „bižuterie“, byť původem ze  zahraničí, sice opatřená slogany a reklamou navozující přesvědčení o super-kvalitě a téměř nezničitelnosti těchto výrobků, ale v praxi to je opačně. A přitom stačilo zalistovat v nabídce firem, které vyrábějí opravdu velmi kvalitní nářadí, jenže pro jiné obory lidské činnosti.

   Tak jsem třeba pro modeláře „objevil“ některé nástroje u firmy MEDIN z Nového Města na Moravě. Jelikož jsem tam kdysi po maturitě piloval zápustky pro pinzety, nůžky a další nástroje a vím z jak odolného materiálu jsou vyráběny, a ve firmě MEDIN jsem našel lidi ochotné spolupracovat, v N-šopíku se objevil výběr těchto nástrojů vhodných pro modeláře. A nebylo jich málo. Pro mnohé byla udivující cena, za kterou jsem nástroje MEDIN nabízel, ale to zase souvisí s tím, jak je u nás v praxi realizovaný nákup a prodej mezi výrobci a obchodníky (a překupníky). Prodával jsem za ceny firemní, nikoliv mnohonásobně předraženou, jak je to obvyklé u překupníků.

   Podobně kvalitní jsou nástroje japonské firmy OLFA. Nebyl problém navázat kontakt s generálním dovozcem a distributorem nářadí OLFA v Česku, Slovensku a Bulharsku, firmou SOMATY z Benešova. V rodinné firmě Matysových jsem našel především báječné lidi a velmi vstřícné a ochotné obchodníky. Bezpočet mých zákazníků se přesvědčilo, že vynaložit o pár korun více za kvalitní nástroje OLFA oproti jinak nabízené „bižuterii“ se stokrát vyplatilo. Nejeden mi pak přišel poděkovat.

   Bezpočet nástrojů a spotřebního zboží jsem odebíral od firem pro zlatníky a hodináře, především pak od firmy ADVANTAGE-FL, s.r.o., mající prodejnu v Soukenické ul. v Praze 1, jako například kleště, svěrky, pinzety, pilky měřítka, úhelníky aj. Od jiného velkoobchodu s obdobným zbožím z Pardubic jsem svého času postupně vykoupil a tak modelářům nabídl skladovou zásobu malých keramických pájecích podložek ve tvaru „cihličky“, což byl skladový zbytek po jednom národním podniku, který měl u nás za socialismu monopol na prodej hodinek.

   V pozdější době jsem nabídku nástrojů rozšířil o žiletkovou pilku JLC od Libora Kopečka z Rožnova p. R. a vynikající modelářské pomůcky z dílny Luboše Vaňhy (3DETAIL).

   Z Německa jsem nakupoval od firmy FOHRMANN především speciální nástroje (stahováky aj.) a od dalších prodejců například velmi žádané tenké brousící kotouče s napařenou vrstvou diamantového prachu, které byly ideální pro řezání kolejnic a jiné dělení kovových dílů. Bohužel, německý obchodník nejspíš vystopoval, že u něho špatně prodejné zboží jde u nás na odbyt a začal zvedat cenu dodávku od dodávky až do výše, kterou jsem odmítl akceptovat. Pravdou ale je, že tyto brusné kotoučky využívané dentisty se prodávají u specializovaných firem kus za cca 300 Kč. Podobně to dopadlo i s tenkými „dekodérovými“ vodiči u jiného prodejce. Původní cena za 10 svazků vodič v 10ti barvách se během pár let vyšplhala na několikanásobek. Naštěstí, tyto vodiče jsou v Německu běžně k dostání např. na prodejních modelářských výstavách, ale už ne za cenu, jako tomu bylo kdysi.

   S nakupování atraktivního zboží v zámoří jsem skončil hned jak došlo k dovozovým opatřením EU, u nás spojovaných s nechvalným působením pana Kalouska na min. financí. Objektivně musím připustit, že to nebylo z hlavy pana ex-ministra, jak jsem se tehdy domníval, a tudíž se za své tehdejší tvrzení (i když velmi nerad) omlouvám… 

   Překvapením pro mne bylo, že mezi zákazníky N-šopíku nebyl zájem o laboratorní nádobí a pomůcky a až na výjimky i o odlévací hmoty a další chemické produkty. Injekční stříkačky a jehly u mne nakupovali snad jen feťáci. Trošku jiné to bylo s pomůckami na barvení, ale tuto komoditu jsem sám redukoval, protože existuje dostatek lepších prodejců.

   Samostatnou kapitolou v naší nabídce byly ve své době LED SMD s paticí 0402 s připájenými drátky a také třeba „táborové ohně“. Po těch se vždycky jen zaprášilo. Jistě to bylo kvůli velmi příznivé ceně, která ale nekorespondovala s odměnou pro technika, který drátky k diodám pájel a vymyslel z čeho vyrábět „táborový oheň“.

   Pomohli jsme na svět projektu DIGI-CZ, který stále funguje, byť pod jiným „režisérem“. Obsahuje ryze českou výrobu DCC modulů, ovladačů, dekodérů aj. výrobků určených pro  digitalizované kolejiště. Některé tyto výrobky jsou dnes certifikované v NMRA. Původní nejistota zákazníků se podařila eliminovat kvalitou výrobků a přístupem k zákazníkům. Dnes DIGI-CZ nakupují i zahraniční zákazníci.To už ale není zásluha N-šopíku, nýbrž především Bohouše Partyka, který projekt převzal a zdárně jej rozvíjí.

   Nechci zapomenout na další velkou skupinu výrobků nabízených v N-šopíku, a to na stavebnice nejrůznějších doplňků modelové železnice vyrobených z leptů. Jednalo se o různé lampy, světla, sloupy, mosty, pískovací věže, krakorce, spřáhla, lavice, ploty aj. výhradně v měřítcích N nebo TT. K tomu je potřebné přičíst i nabídku dalších výrobců leptů, především pak od Jan Cekula nebo Jiřího Šafáře. U svých výrobků z leptu musím připustit jisté zklamání nad tím, že se nenašel nikdo, kdo by je převzal do výroby a prodeje. Podle zájmu některých modelářů by o ně byl zájem. Zřejmě z pohledu „konkurence“ ale nestály za nic 🙁 .

   Za dobu od října 2010 do konce roku 2017 jsem v N-šopíku nabízel 420 různých výrobků. V systému N-šopíku, postavenému na programu od firmy e-shop-rychle.cz, bylo registrováno bez čtyř 1000 zákazníků. Mnozí zde nakupovali opakovaně. Podle statistiky u toplist.cz se k 14. 5. 2017 (16:25 hod.) do N-šopíku přihlásilo 117 482 lidí. Z dlouhodobě sledovaných statistik vyplývá, že v loňském roce N-šopík navštěvovalo týdně v průměru už jen několik stovek uživatelů (na každý nakupoval), což bylo několikrát méně než v letech předchozích.

   Je zajímavé sledovat celkové měsíční návštěvy v N-šopíku v letech 2010 až 2017. Nejvyšší návštěvy obvykle probíhaly na přelomu roků, což má asi souvislost s vánocemi. V listopadu 2010 to bylo 581 návštěv. Ve stejném měsíci r. 2011 počet návštěv stoupl na 1595, v r. 2013 v listopadu 1861 a v prosinci 2225. Hned v lednu 2013 registrujeme 2804, na konci roku v listopadu 2255 návštěv.  Velmi frekventovaný byl rok 2014: leden 2759, listopad 2590, prosinec 2710. Následující leden 2015 2816 návštěv, a pak následoval pokles až k 1317 návštěvám v listopadu, což lze přičíst předání projektu DIGI-CZ B. Partykovi. Další pokles návštěv pokračoval v roce 2016 po ohlášeném postupném ukončení projektu N-šopíku v editoriálu na začátku roku 2016. Na konci roku přišlo „jen“ 800 návštěvníků. V posledním celém měsíci, tj. dubnu 2017 registrujeme už jen 474 návštěvníků. 15. 5. 2017 dojde k „vypnutí“ webu.

  Děkuji všem, kteří mi pomohli v úplných začátcích a zasvětili mne do základních tajů obchodu na internetu, především pak Mirkovi Roubíčkovi a Viktoru Pohořelému. Děkuji těm, kteří mi pomohli s přípravou některých výrobků, zejm. Jiřímu Šafářovi (MINIATUR), Janu Sobotkovi (Hauler), Pavlu Tvrzovi, Jindrovi Fučíkovi, Bohouši Partykovi a dále pak technikům, kteří se podíleli na výrobě modulů DIGI-CZ, Pavlu „Kejmlovi“ Dvořákovi, Zbyšku Uhlíkovi a Vítu Vaculíkovi. Děkuji i obchodním zástupcům firem, u kterých jsem nakupoval, zejm. Janu Matysovi, jeho manželce a synům (SOMATY), Josefu Markovi (MEDIN), Radku Leebovi (ADVANTAGE-FL), Pavlu Kozelkovi (ELCHEMCo), Luboši Vaňhovi (3DETAIL), Liboru Kopečkovi (JLC) a dalším. Děkuji pochopitelně všem zákazníkům a také kamarádům, kteří mi fandili.

  Přeju všem jen vše dobré. Jan Hlaváček, 15. 5. 2017

.

Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 5 165 | Tisknout: | Poslat: