- Honzíkovy vláčky - https://www.honzikovyvlacky.cz -

Kurs základů airbrush techniky a co se s ní dá dělat

P1160720_1k [1]Člověk si nikdy nesmí myslet, že už ví všechno, a to i tehdy, když to o něm tvrdí jiní, tvrdím já. Na věku nezáleží. A tak se část členů „Modelářské besedy Nagano“ tentokrát vydala do Airbrushcentra.cz – ZDE [2] -, kde pro nás Martin Kořínek připravil několik hodin povídání o technice stříkání barev na modely, pochopitelně i s praktickými ukázkami a s možností si to všechno vyzkoušet.

  Nabídka několika druhů kursů patří k jedněm z četných služeb, které Airbrushcentrum.cz nabízí, samozřejmě vedle prodeje (a servisování) airbrush techniky, barev, štětců a dalšího příslušenství. Dlužno podotknout, že Martin patří v tomto oboru ke špičce u nás a navíc dovede o své práci podložené letitými zkušenostmi zajímavě vyprávět. A ještě jedna poznámka úvodem: Mnozí si možná ještě pamatují, když firma sídlila v Galerii Butovice (ostatně některé odstavce na jejich webové stránce ještě na tuto starou adresu odkazují). Skutečnost je ale jiná – nový stánek firmy je v přízemí panelového domu čp. 16 v ulici Volutové v Praze 5 – Stodůlkách.

  „Jak jsem byl informován, každý z vás vlastní airbrushovou pistoli s kompresorem a hlavně nějaké stříkání už máte za sebou, takže se už nemusíme zabývat skutečnými začátky,“ konstatoval v úvodu kursu Martin. I tak zopakoval základní rozdíly mezi pistolemi jednočinnými a nezávisle a závisle dvojčinnými. A hned bylo co ukazovat a o čem diskutovat. Dělení pistolí podle plnění nebo velikosti trysky už je známější. Byli jsme upozorněni, že neplatí jednoduchá přímá úměra mezi velikostí trysky a jemností stříkané plochy, ale že do hry vstupují další faktory, jako je druh barvy, tlak vzduchu, vzdálenost pistole od stříkané plochy aj.

  Pochopitelně, řeč se stočila i na dělení pistolí podle výrobců (zjednodušeně řečeno na hodnocení výrobků z Německa vs. Číny). Ale není to tak, že všechno čínské (= levné) je nepoužitelné. Nicméně, zorientovat se v současné nabídce airbrush pistolí není nic jednoduchého. Pro někoho bude důležitá cena (ty lepší stojí i několik tisíc korun), pro jiného univerzálnost použití či naopak specifičnost užitných vlastností.

  Kategoričtější soudy však Martin Kořínek měl k některým čínským kompresorům, především pak ke značce Fengda. A měl k tomu pádné argumenty, které i doložil ukázkami vadné a neopravitelné techniky. Proto také Airbrushcentrum.cz nabízí svým zákazníků jako rozumné řešení jiný čínský produkt, a to kompresory značky Tagore.

  Samostatnou kapitolou samozřejmě jsou populární maličké vibrační vzduchové pumpy, např. Mini Airbrush Kit model TG216, který popisujeme ZDE [3]. Anebo mezi modeláři velmi oblíbené „ledničáky“, tj. kompresory „made in doma“ z ledničkového kompresoru, z nádoby od hasičského přenosného přístroje, regulačního ventilu, tlakového spínače a několika dalších komponentů (viz video na YouTube – ZDE [4]).

  Pokud jde o tlak vzduchu, který se nastavuje na regulačním ventilu kompresoru, a který se pouští do pistole, ten závisí na tom, jestli je stříkána plocha (pistole je dál od plochy, tlak je nižší než 1 bar), anebo jestli je potřeba stříkat tenkou linku (pistole je co nejblíže od plochy a tlak se nastavuje vyšší jak 1 bar).

  U kompresorů s tlakovou nádobou je potřeba kontrolovat odkalovací nádobku, zda už v ní není příliš mnoho kondenzátu ze vzdušné vlhkosti. Stejně tak je potřeba čas od času „vyfouknout“ nečistoty, které se usazují v tlakové nádobě. K tomu slouží odkalovací šroub ve spodní části nádoby.

  Hadice spojující kompresor s pistolí by neměla „táhnout“ za ruku, což je neblahá vlastnost černých kroucených hadic. V poslední době se proto hojněji používání opletené a dostatečně dlouhé hadice. Na konci u pistole jsou opatřené rychlospojkou.

  Velkým přínosem pro všechny byla ukázka – metodou krok za krokem – kompletní demontáže pistole, její kontrola, údržba, seřízení, vč. jejího dokonalého vyčištění, zpětné montáže a nakonzervování. „Opravdu, než všechny možné diskuse na internetu je lepší jeden workshop,“ shrnul nově získané poznatky Richard. To samé lze konstatovat o rozdílu mezi přečteným návodem k použití a praktickou ukázkou s výkladem.

  Dvakrát to platí o ukázce běžné údržby pistole, k čemuž patří třeba seřízení jehly, vyčištění trysky speciální čisticí jehlou (o které neměl do té doby nikdo z účastníků kursu ani ponětí), nebo výměna těsnění trysky nebo jehly.

  Dozvěděli jsme se také, jak moc by měl být utažen šroub těsnění jehly (aby se jehla volně posunovala směrem k trysce a naopak), jak se dá jemně regulovat odpor spouště (pomocí aretačního šroubu), anebo jestli je nutné používat kryt trysky (difuzor) nebo násadku (není). A také, že je za každých okolností potřeba dávat pozor na hrot jehly, tzn. že při sejmutém difuzoru a krytu jehly by měla být jehla uvolněná (aretačním šroubem) a maličko zastrčená dozadu (aby nevyčnívala z trysky). To platí i pro dobu, kdy bude pistole delší čas uložena.

  Konečně, že po každém kompletním vyčištění pistole, zejm. když k tomu bude v závěru použito třeba i ultrazvukové čističky, která vše dokonale odmastí, je nutné jehlu a čep spouště velice jemně namazat speciálním olejem na airbrush pistole, např. Airbrush Lubricant (zn. Badger).

  A začala praxe metodou „škola hrou“. Každý dostal „svoji“ pistoli, „svůj“ kompresor  a veškeré další potřebné příslušenství. Barvu jsme si dolévali z větší nádobky a pro zajímavost je třeba konstatovat, že se začalo stříkat s potravinářskými barvami. Proč? „Protože jsou dostatečně naředěné,“ vysvětlit lektor. Čímž se opět rozhořela diskuse na téma jaké barvy, jak a čím je ředit, v jakém poměru? Atd. Ale to už přesahuje rámec této stručné reportáže.

Poznámka: V této souvislosti aktuální informace – ZDE [5].

  Možná ale bude pro milovníky různých druhů barev zajímavý poznatek, že v současnosti jsou mezi airbrushovými odborníky považovány za skutečnou špičku barvy Mr. PAINT, vyráběné na Slovensku. Nejsou levné, protože jsou bohužel adjustované v příliš velkých nádobkách, takže běžný modelář je hned tak nespotřebuje. Ale pravděpodobně jsou v nich velice jemné pigmenty a i chemické složení je dobře vymyšlené. Měli jsme možnost si je vyzkoušet a můžeme potvrdit, že např. na nesavých površích (plast) výborně kryjí, a že i světlý odstín (žlutá) velmi dobře překryje barvy tmavých odstínů.

  Hned na dalším místě (z hlediska kvality i oblíbenosti) jsou podle Martina Kořínka španělské barvy Vallejo, prodávané pod značkou Model Air, nebo Model COLOR. Každá z těchto sérií má jiné vlastnosti, což je potřeba vědět. Rozhodně se doporučuje je ředit originálními ředidly a nespoléhat na slogan, že tyto akrylové barvy jsou ředitelné vodou. A ještě jeden detail, který prozradil lektor: „Barvy Vallejo ředím tzv. „zpomalovačem“ (Airbrush Flow Improver Vallejo – Art. 71.562), což je vynikající prostředek zabraňující usychání barvy bezprostředně po jejím vypuštění z trysky pistole,“ vysvětlil Kořínek.

  Slovy nelze popsat všechno, co bylo za bezmála pět hodin kursu probráno. Faktem ale je, že se naplnilo to, co Airbrushcentrum.cz slibuje v nabídce kursu: „Naučíme vás základní funkce a ovládání airbrush pistole tak, aby dělala to, co chcete.“

 S tím je nutné souhlasit. Matinu Kořínkovi se sluší poděkovat. A spolu s ním: Střiku zdar!

Obrazová příloha

Foto hlav, Fulda a Airbrushcentrum.cz