Pošli příspěvek 'Jestlipak se dočkáme otevření Železničního muzea NTM?' známému
Vydáno: 29.10.2015Pošli kopii příspěvku 'Jestlipak se dočkáme otevření Železničního muzea NTM?' známému
Loading ...Počet přečtení: 13 124 | Tisknout:
| Poslat: 
Loading ...Počet přečtení: 13 124 | Tisknout:
| Poslat:
1 komentář
Vložit komentář
Hledat příspěvky
NAKOUKNI SEM:
ANKETY
Nahrávání ...Podpora webu
Nejnovější příspěvky
- Sbírka železničních jeřábů a úvaha o limitech
- Arnold Rapido 200
- A co LEDky? Ty zhasínáte?
- Digitalizace „Skleněnky“ od Minitrix v měřítku N
- Barevná škála Najbrt použitá pro vozy ČD v podání barev Vallejo, anebo Jak na to?
- Ve společnosti PIKO bude Den otevřených dveří
- Pozvánka na výstavu modulového kolejiště
- Sbírka cisternových vozů Arnold s brzdařskou budkou v měřítku N
- Historické okénko, aneb I z papíru lze vysochat pěkný model
Rubriky
Fotogalerie
Odkazy
ZDE RÁD NAKUPUJI
Archiv
Základní informace
NÁVŠTĚVY
NEPŘEHLÉDNĚTE
2.11.2015 at 09:23
Jako dávný uživatel tohoto areálu bych to neviděl tak optimisticky. Většinu provozních budov a provozních zařízení lokomotivního depa se podařilo vybombardovat při stavbě nového spojení. Zbyla jen polovina historické haly za přesuvnou. Zde byla hříž pro výměnu dvojkolí parních lokomotiv. Za elektrického provozu byla využívána jen výjimečně, když bylo třeba vyměnit jen jedno dvojkolí. Lokomotivy nových trakcí se spíš zvedaly na zvedácích. Ve zbourané polovině této haly mělo depo myčku. Za touto halou byla historická přesuvna, za ní další hala a přesuvna. Tyto přesuvny byly jednoduché konstrukce. Využívaly šesti obvyklých dvojkolí pojíždějících po třech souběžných kolejích normálního rozchodu. Na konci depa byla Nová hala bez historické hodnoty. Zde se prováděly rozsáhlejší periodické opravy elektrických lokomotiv. Také se podařilo zlikvidovat jedinou točnu bývalého depa.
Stejně jsem získal dojem z návrhů úprav i z vedení oplocení v tomto prostoru, že tato část není zařazena do připravovaného železničního muzea. Zbývající budovy byly sice původně postaveny jako provozní, ale v provozu lokomotivního depa sloužily jako zázemí. Byly zde záchody, sprchy, šatny, dílny, sklady, kulturní sál a jídelna. Samozřejmě je možné vybourat dodatečné stavební úpravy a haly využít k původnímu účelu pro železniční vozidla, ale příslušné stavební otvory byly budovány s průjezdným průřezem odpovídajícím roku 1845, takže minimálně poválečné parní lokomotivy nemají šanci.
Stejně předvedené architektonické návrhy se těchto prostor dotýkají jen výjimečně. Architektonické návrhy stejně působily dojmem spíše ročníkových prací. Jejich autorům železnice převážně nic neříká. Většina byla vedena snahou vestavět co nejvíce vlastních kreací do volného prostoru a historické budovy v těchto návrzích působí spíš obtěžujícím dojmem. Téměř úsměvně pak působí, že jeden z autorů dokonce rezignoval na správné nakreslení točny. Jiný zase likviduje i zbývající přesuvnu, která sice nemá historickou hodnotu, ale jak chce dopravovat exponáty, to neřeší.
Průvodce sice tvrdil, že se podařilo vyklidit dvě předváděné místnosti, ale prostor pod vodojemem se v lokomotivním depu nevyužíval a byl prázdný. Zrovnatak místnost v budově bývalého vozového depa se využívala k opravám vozů a nebylo tam skoro co vyklízet.
Při tomto tempu úprav předpokládám otevření železničního muzea tak někdy v roce 2048. Ono ani fungování hlavní budovy NTM není žádná sláva. Při enormním zájmu dosahovala propustnost pokladny při maximálním výkonu až 150 návštěvníků za hodinu. Fronta kolísala v délce 150 až 200 metrů. Pak už to zájemci raději vzdávali a šli jinam.