- Honzíkovy vláčky - https://www.honzikovyvlacky.cz -

Honzíkovo kolejiště (22)

[1]Zatravnění a instalace pouličních lamp v průmyslové zóně. Když už jsem ten nepatrný kousek kolejiště, jenž jsem si nazval „průmyslová zóna“, dotáhl až do té podoby, že jsem si znovu vyzkoušel patinování budov, tak mi přišlo normální, že ho dodělám se vším všudy, abych se měl na co koukat. Rozhodl jsem se ale, že (zatím) nebudu tento kousek opracovaného styroduru lepit k základní desce kolejiště. Co kdybych potřeboval udělat nějaké úpravy a tenhle ostrůvek mi zavazel. 

  Fundament jsem natřel v místech, kde jsem vyprojektoval zatravnění, křoví a stromy, tmavě zelenou, místy hnědou, trošku i černou barvou. Použil jsem akrylové barvy, které jsem až na ploše ředil vodou, aby se odstíny pěkně slily. Směrem pod domečky jsem na okraj barev nedbal, ale okolo asfaltových silnic ano.

[2]

Obr. 1 – Fundament obarvený před zatravněním

  Protože se mi asfaltové silnice vytvořené barvou Polák zdály až příliš krásné (rovné, čisté, bez výtluk), třeba jako v Německu, tak jsem je trošku poničil, aby lépe korespondovaly s českou realitou. Špičkou odlamovacího nože a jinými nástroji od MEDIN – ZDE [3] – jsem do silnice na několika místech zadloubal, někde ji aspoň poškrábal. Až mi bylo líto poškozené předešlé práce… Obnažený styrodur jsem opět přetřel Polákovou barvou, po okrajích děr jsem štětečkem za mokra máznul trošičku černé, jen tak pro efekt… Pak jsem poničená místa a jejich okolí potřel disperzním lepidlem, nabral na moka lžičku krapítek písku z Balatonu (vyčištěný a dezinfikovaný) a metodou klepající se stařecké ruky vsypal písek do lepidla. Po zavadnutí lepidla jsem přebytečný písek sfouknul. Výsledek je jakž takž dobrý, možná ještě z děr trošku písku vyšťourám párátkem, abych díry prohloubil.

[4]

Obr. 2 – Výtluky v silnici

  Písek přišel na řadu ještě jednou, ale až nakonec, když jsem měl zatravněno. Zasypal jsem s ním přechody mezi zatravněnou plochou a asfaltkou, anebo okolo domečků.  Pochopitelně jsem jej vsypával do lepidla.
Jelikož zatravněné plochy v průmyslové zóně jsou velmi malé, tak jsem použil travní koberce od Model Scene (několik barevných odstínů), ze kterých jsem odtrhával kousíčky materiálu a ke styroduru je lepil disperzí, do které jsem vmíchal nadrcený naftalín. Zachytil jsem totiž signály, že tento materiál chutná molům 1). Tak bych nerad, aby mi moli časem sežrali kolejiště.

[5]

[6]
Obr. 3, 4 – Snímky zatravnění, instalace keřů a stromků, a také pouličních lamp

  Osadil jsem několik stromečků ze zásob a křoviny z materiálů od MiniNatur. V této souvislosti se možná bude pánům modelářům hodit odkaz na známý čínský e-shop SuntekStoreZDE [7], kde se v kapitole Scale Models dá najít leccos užitečného. Třeba stromky nebo lampy za bezkonkurenční cenu. To, že Číňan neúčtuje poštovné, je už jistě známé.
Když mi přišel z Číny pytel stromečků, vyděsil jsem se. Ale jen do té chvíle, než jsem si vyndal objednávku a zjistil, že jsem jednotlivé druhy objednával ne po jednom kuse, ale někdy i po 20 kusech :-). Kupodivu, i čínské a japonské stromky vypadají skoro jako ty naše evropské. Tady, s výjimkou pořádného českého smrku. Ten neumí udělat ani věhlasné modelářské firmy. Od „štětek na flašky“ se výrazně liší jen moje modely vytvořené z gumožíní – ZDE [8] – 🙂 :-).

  Lampy od SuntekStore jsou možná pro oko leckterého modeláře trošku hampulácké. Rozhodně pro modelové měřítko N je potřeba vybrat model označený jako 1:150, anebo 1:200 (např. ID: 15008602). Výška té první lampy je 62 mm, tj. v reálu cca 10 m. A takové lampy existují. Po nastříkání barvou se mi vcelku líbí. Stínítko lampy je ale potřeba shora přetřít několikrát, jinak světlo žárovky prosvítá. V lampách jsou „žárovičky“ na 4,5 – 5V (v popisu je 6V). Kupodivu, když jsem do nich pustil 3V, žhnuly, při 4,5V svítily, ale při 6V zhasly. Ale nespálily se. Po přepnutí na 4,5V zase svítí. A samozřejmě plus/minus je nezajímá. Odborníci mne možná vyvedou z omylu, že v lampách nejsou žárovičky (třeba tam je nějaký vedlejší produkt z čínského kosmického výzkumu :-)). Cena lamp je velmi přijatelná, jedna lampa vyjde asi na 5 Kč. V nabídce e-shopu jsou i lampy s jedním ramenem.

[9]

Obr. 5 – Celkový snímek průmyslové zóny po zatravění a instalaci pouličních lamp

  Možná bych měl poznamenat, že „cestu pro vodiče“ od LED v domečcích a od pouličních lamp (které jsem prodloužil) jsem ve styroduru vytvořil svým skvělým nástrojem, který představuji ZDE [10].

  Tak to by snad mohlo stačit stran popisu průmyslové zóny. Nebudu aspoň muset popisovat detaily u každého koutku kolejiště. Jelikož se venku ochladilo, věřím, že přichází čas, kdy se donutím ohnout se pod kolejiště s pájkou v ruce…

____________________________________

1) Mol šatní (Tineola bisselliella) je drobný motýlek z čeledi molovitých o velikosti mezi 4 až 8 milimetry, který je známý a obávaný škůdce v mnoha domácnostech. Motýlek je zajímavý tím, že k životu nepotřebuje pít, protože si potřebnou vodu vytváří metabolismem. Nicméně samotným škůdcem není dospělec motýlka, ale jeho larvy živící se keratinem neboli rohovinou obsaženou v některých přírodních materiálech. Jedná se tak o jeden z mála živočišných druhů, který je schopen trávit vlnu. In: Wikipedia.cz – ZDE [11]

Foto hlav

4 Comments (Open | Close)

4 Comments To "Honzíkovo kolejiště (22)"

#1 Comment By Bohouš On 4.9.2012 @ 16:07

Ten písek z Balatonu je z dětského pískoviště? Nebo snad někde navezli písek i na pláž? Když jsem tam byl před 40 lety poprvé a naposled (jak jsem si tehdy slíbil), bylo tam jen to, co je v názvu – tedy bláto.

#2 Comment By hlav On 4.9.2012 @ 22:58

Bohouši, věř mi, že ta věc vytěžná ze dna Balatonu je písek. Jemňoučký a žluťoučký. Jak jsem z „bláta“ udělal písek popisuju [12]. Faktem je, že když jsem dovezený materiál propíral, odplavovalo se z něho leccos. Špína, rostlinné zbytky, sražené opalovací krémy (a kdoví co ještě). Horká voda, kapička saponátu a nakonec dezinfekční prostředek ale vykonaly své. Pokud máš zájem, donesu ti vzorek do hospody… 🙂

#3 Comment By Bohouš On 5.9.2012 @ 09:33

No, ten postup čištění písku je dobrý … Já jsem (nevědouce o tvém návodu, v těch časech jsem tvůj web ještě nesledoval) shodou okolností zvolil velice podobný. První předpoklad, být doma sám, je velmi důležitý. Ne, že by mi to bylo kategoricky zakázáno, ale co oči nevidí, srdce nebolí. Sítka mám vlastní a promývání jsem dělal hadicí na terase. V čem jsem se lišili, bylo sušení. Použil jsem elektrickou troubu, plech vyložený alobalem (abych neměl blbý pocit, když z něj napříště dostanu koláč …) a teplotu 200 st.C, čas 30 min. Dokonale a rychle vysuší a navíc sterilizuje bez chemie. Důležitá věc (naštěstí mě napadla dopředu) je vypnout režim cirkulujícího horkého vzduchu. Tedy klasické pečení. Jinak se písku v troubě už asi nezbavíte navěky.

#4 Comment By Jan Merhaut On 7.9.2012 @ 08:38

Scenérie vypadá moc pěkně, těm lampám by myslím pomohlo nabarvení stožáru nějakou opticky zeštíhlující barvou a stínítka shora by mohla být třeba stříbrná.