- Honzíkovy vláčky - https://www.honzikovyvlacky.cz -

Honzíkovo kolejiště (19)

[1]Už několik kolegů se poptávalo, cože je se stavbou mého kolejiště? Už dlouho prý nebylo žádné pokračování seriálu „Honzíkovo kolejiště“. Je to jednoduché. Stále mne drží negativní poměr k práci týkající se elektrického zapojování, zvláště teď v horkých dnech, kdy je kumšt udržet ruce podél těla, natož pak nad hlavou. Vymýšlím si proto všelijaké důvody, abych nemusel lézt pod kolejiště. Ještě že jsou kamarádi, kteří jsou naladěni na stejné struně: „Neboj, to se všechno poddá, i ta tvoje stavba bude pokračovat; že se občas něco nedaří, že je člověk nasr… a říká si, že se do toho neměl pouštět, to je normální; nemá smysl něco uspěchat, je rozhodně lepší nechat myšlenku uzrát,“ uklidňuje mě Pavel Tvrz.

  Zatímco nechávám zrát myšlenky, tak mezi tím dělám jiné věci. Zabrat mi dal portálový jeřáb od Fallera – ZDE [2]. Nakonec skončil v krabici po neúspěšném vyzkoušení několika verzí digitálního ovládání. Bude se točit a svítit, ale analogově, tedy jestli ho někdy vůbec z té krabice vyndám :-). Popsal jsem třeba vrták do styroduru – ZDE [3], obyčejné nádražní lampy – ZDE [4], anebo úpravu kolíčků na prádlo – ZDE [5] a krom toho publikoval několik jistě poutavých reportáží. A to je na horké léto až až, ne?

  Zrovna nedávno jsem se přehraboval ve „skladových zásobách“ a díky skleróze objevoval zapomenuté. Našel jsem jeden odložený fabrický domeček a zbytky od stavby kruhové remízy. Když jsem k tomu přidal další slepenou fabričku, tak mne napadlo, že bych si mohl na svém kolejišti udělat „průmyslovou zónu“. Dřív se tomu tak neříkalo, ale význam byl stejný. Několik průmyslových objektů stálo obvykle poskládáno na malém prostoru jak se říká hala-bala, prostě jak se stavitelům hodilo. Takový prostor mám za viaduktem ve střední části kolejiště. Stále jsem nemohl přijít na to, jak spojit základní podlaží kolejiště s prvním patrem, kde se budou vlaky otáčet ve smyčce. Že vlevo za tratí bude lom, to je jasné. Že doprava směřují koleje do depa je taky jasně dáno. Původně jsem si myslel, že na plácku za viaduktem bude nějaké náměstíčko, vzadu ohraničené reliéfy městských domů. Jenže v N-ku dělá reliéf městských domů jen Faller (a ještě k tomu se jedná o typicky německé domy) a dělat se mi s nimi nechtělo. Nehledě na to, že by stejně nebyly za viaduktem vidět.
A tak dozrálo rozhodnutí, že uvnitř smyčky bude průmyslová zóna. Pro překonání výškového rozdílu jsem vymyslel položení jednotlivých objektů na různě vysoké „sokly“ (ze styroduru), čímž jakoby posadím celou tuhle část tzv. „do svahu“. Za teplárnou u nádraží povede silnice (bude se napojovat na serpentinu), překoná šikmý přejezd přes koleje a hned pod prvním obloukem viaduktu začne stoupání do průmyslové zóny. Za viaduktem vpravo odbočí silnice do kopce k textilce (která bude „nalepená“ na viadukt, ale jinak to nejde), rovně do kopce pak bude vlevo míjet starý objekt strojírny a skončí u slévárny, o které ještě bude řeč. Mezi strojírnou a slévárnou povede silnice značným stoupáním do 1. podlaží kolejiště, kde teprve budu scénář vymýšlet.

[6]

[7]

  Pro výrobu tohoto kousku kolejiště jsem použil odřezky styroduru. Nejdříve jsem si vytvořil (z novin) půdorysnou šablonu a podle ni ořezal a slepil kousky styroduru. Až to bude všechno rozměrově a tvarově hotové, přilepím tento díl k základní desce kolejiště. Nebude však pevně spojen s 1. podlažím kolejiště, pod kterým je skryté nádraží, protože tento díl kolejiště lze sejmout.
To co je patrné na snímcích je začátek, takový zhmotněný námět. Je ovšem možné, že ve finále bude nutné některé věci změnit. Líbilo by se mi, kdyby se někde kolem pilířů viaduktu kroutila řeka, spíš polovyschlý potok. Proto jsem už stěnu připravil jako skálu nad řekou. A když tam řeka nebude, poroste tam křoví a kdoví co ještě.
Pokud jde o řeku, přemýšlím o ní, ale potíž je v tom, odkud kam by voda tekla? Moc místa na kolejišti nemám a tekoucí voda potřebuje (bohužel) nějakou logiku… Navíc jsem vodu nikdy nemodeloval. Budu se tedy muset zúčastnit nějakého semináře ke stavbě potoků a řek. Návodů je dost, všelijakých metod ještě víc, ale odzkoušené to nemám. Líbila se mi ukázka rybníčku u Dana Buchtely, stejně jako jezero u školníka Brejši.

[8]

[9]

Slévárna

  V nabídce nejrůznějších modelářských firem je bezpočet železničních, průmyslových, obytných a jiných staveb. Udělat si ale domeček z materiálů metodou „co dům dal“ víc baví.
Našel jsem dvě boční čela od kruhové remízy, vč. vyzdívek a oken. Tak jsem je rozříznul a slepil do obdélníkového tvaru. Na vnitřní přepážku (kvůli vyztužení) jsem použil kousek Vekaplanu. Inspirací pro střechu mi byl nějaký obrázek, tak jsem ustřihl z plastu tl. 0,6 mm dva kousky a připasoval je tak, aby vytvořily střechu tvaru soudku. Čelní plochy střechy jsou rovněž z měkkého plastu (Vekaplan), do kterých jsem vytlačil drážky, čímž jsou imitovány prkna. Umbra pálená dokonala iluzi. Pravda, barák ve finále vypadá, jako by bylo přestavěn po bombardování spojeneckých letadel, ale vo, vo, vo tom to je :-).
Léta už skladuji jako oko v hlavě hliníkové fólie zakoupené u Petra Litomyského. Jsou ideální pro střešní krytiny, ale nesmí se na ně křivě podívat, protože to stačí k jejich destrukci. Poprvé jsem je použil na střechu pily. Jiný profil jsem teď nalepil na strojírnu. Vypadá to slušně. Barvení a patinování si nechám na pozdější dobu. Teď hlavně musím dávat bacha, aby mi na střechu nespadnul můj stařecký šedivý vlas; hned by tam byla rýha… Na jednom obrázku je patrné, že skrz luxfery prosvětluje el. vodič. Ano, LED jsou zalepeny a připraveny.
Jo, a pro zvídané: Plech jsem k plastu pod ním lepil kontaktním lepidlem UHU hard. A plech jsem k podkladu jemně tisknul tamponem, samozřejmě tahy od středu k okraji :-). Ale moc a moc opatrně! Pertlování plechu přes okraj střechy šlo udělat nehtem…

[10]

[11]

[12]

  No, tak to by snad dneska mohlo stačit k popisu pokračování stavby Honzíkova kolejiště. Ještě musím zabalit kufr na dovolenou…

Foto hlav

1 Comment (Open | Close)

1 Comment To "Honzíkovo kolejiště (19)"

#1 Comment By Jan Merhaut On 13.8.2012 @ 08:34

Vím jak je někdy těžké najít sílu k překonání nějakého problému. Přestože jsem „od fochu“, občas se musím přinutit do elektriky sáhnout. Ale drž se a překonej to, výsledek stojí za to. A Honzíka potěšíš. S tou konstrukcí pevně ukotveného panelu, kdy je třeba veškeré práce dělat vleže a nad hlavou, sis připravil těžký oříšek, občas jsem takto prováděl práce na klubovém modulu a vím jak je to těžké. Ale určitě to zvládneš.