Honzíkovy vláčky

Jako malí kluci…

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 6.4.2012

Kdyby nás včera v hospodě viděli naše děti a vnuci, tak by z nás měli radost. Jak jsme si tam pěkně pohráli s hračkami. No – s hračkami…? Parní stroj přece nemůže být hračka, když je po něm pojmenováno celé jedno století, i když ho vyrobila hračkářská firma. Ale o tom až dále. Shodou okolnosti většina stálých členů Modelářské besedy přišla s ruksaky plnými všelijakých krámů, kteréžto byly celý večer prezentovány, obdivovány a vážně diskutovány. Zmíním jen některé, abych nevyzradil ještě nedokončené projekty…

 

Pára je pára a mlha je mlha

  Po přijetí kompromisů jsme ukončili spory o tom, jestli může pára studit. Je to tak, že pára je pára a mlha je mlha. Pára hřeje, mlha studí. V jedné říkance, kterou jsem před 30 lety učil dceru, byl verš: „Vítr studí, mlha zebe, nasaďte si čepice…“ A na tohle jsem zapomněl.
  Takže, vyvíječ páry popsaný ZDE je přístroj produkující nefalšovanou páru. To, že tato pára pálí, mohu potvrdit, neb jsem si ji fouknul na prsty. Ovšem přístroj popisovaný ZDE se jen tváří jako vyvíječ páry. Jako vyvíječ „páry“ byl totiž jeho majitelem špatně prezentovaný, což mne zmátlo a proto jsem o něm minule napsal bludy a ještě se hádal s váženými osobnostmi, že ten čmoud, co se z něho line, hřeje. Nehřeje, nýbrž studí. To jen moje smysly byly ošáleny.
  Tento přístroj totiž nevyvíjí páru, ale mlhu (slovensky hmlu). A to je sakra rozdíl. Především v tom – při zamýšlené aplikaci, tj. zvlhčování štěrku třeba před lepením kolejí -, že i když se mlha nasměruje tam kam má, aerosol neulpívá na kamíncích, ale jen se válí jako cikán po doručení sociálních dávek. Asi to bude ovlivněno nejenom teplotou aerosolu, ale hlavně aktuální vlhkostí a teplotou okolního vzduchu, možná dokonce globálním oteplováním, ale na to bych se musel zeptat vyhlášených odborníků, a s těmi zrovna nemluvím…
  No, ale abych tu story s párou a mlhou nějak dokončil: To že mám z Číny vyvíječ páry jsem už uvedl minule. Novinkou je, že jsem si také pořídil pěkný, malý, cestovní vyvíječ mlhy, protože jsem chtěl pokračovat ve výzkumu. Objevil jsem ho na internetu, dodán mi byl raz dva. Tak teď mám doma dva krámy, které určitě nikdy nepoužiju v souvislosti se stavbou kolejiště, ale zase můžu vnoučka poučovat o tom, co to je pára a co mlha.

Vagonky z dílny Haert & son.

  Pavel Haertl přinesl ukázat několik vagonků, které postavil. Pěkná práce. Na fotkách (navíc focených z ruky a ve špatných podmínkách) se to tak nepozná, ale všechny barvy na vagonky stříkal vibrační stříkací pistolí, kterou Pavlové (Mihula a Haertl) objevili v Norimberku na veletrhu. Nebudu o ní teď referovat, protože probíhá její testování. Zdá se však, že by to mohlo být řešení pro ty, kteří nemají kompresor.

My máme parní stroj, úžasné síly zdroj…

  Jindřicha ani tentokrát neopustila myšlenka vzdát hold století páry. Přiznal se, že nepozorovaně uzmul svému synovci parní stroj z produkce firmy Merkur – a přinesl ho do hospody. Přátelé z Modelářské besedy se rozpomněli, že tentýž stroj skoro každý z nich vlastnil. Já měl ten, co měl kotel na výšku. Samozřejmě, že při plnění kotle vodou se objevovaly nápady jako třeba co by stalo, kdyby se tam nalilo pivo atd. Richard si chtěl odsednout snad dokonce do jiné restaurace, když se dozvěděl, že pojistný ventil je určitě nefunkční. Servírka už si na naše pokusy z říše fyziky a chemie natolik zvykla, že se v klidu přibližovala a vzdalovala od stroje i v okamžiku, kdy byl vydán povel: „zažigať“. Jako na zavolanou přišel vhod další přístroj z daleké Číny, který jsem přinesl ukázat, jenž byl okamžitě po předvedení pojmenován na „zažigalku“.

„Zažigalka“

  Někteří kamarádi, věnující se výrobě modelů z leptů, používají pro pájení hořákové páječky. Otevřený plamen vznikající spalování propan-butanu (do cigaretových zapalovačů) u některých modelů ohřívá kovový hrot páječky. Jsou ale také jiné verze, kde se k tavení pájky využívá přímo plamen. Prostě takový maličký „svářecí aparát“. Hodně populární je třeba výrobek firmy Proxxon (ovšem taky velmi drahý). Naopak za dokonalé šmejdy lze považovat všelijaké věcičky nabízené u Conrad, GM aj.
  Číňan v Honk Kongu (DX dealextreme) nabízí za cca 12 dolarů moc pěkný zapalovač doutníků, který se svými vlastnostmi opravdu blíží páječce od Proxxonu. Navíc je v krásné kazetě, součástí je stojánek, snadno se plní plynem, plamen lze regulovat točítkem i fixovat, aby nezmodral palec tlačící na startovací tlačítko. Je tam i takové „dusítko“, které reguluje přístup vzduchu do hořáku a tím lze vytvořit plamen ostrý či široký. Fotky bohužel nedokáží poskytnout všechny informace, o kterých píši, leč aspoň něco.

Parní stroj v akci

  Takže, když byl „zažigalkoj“ zapálen pevný líh pod kotlem, netrpělivost stolovníků vzrůstala. Vybavilo se mi ono naprosto stejné obrovské „napětí“, které jsem prožíval kdysi dávno u vánočního stromečku, když táta poprvé zatopil pod mým parním strojem. Šup a už jedeme… Radost byla veliká, jako celá Afrika (to je taky z nějaké dětské říkanky…)

 

  A to je vlastně konec reportáže. Jako malí kluci, že? Jenže tak to prostě je mezi normálními chlapy. Jak by bylo na světě krásně, kdyby i ti kluci a holky kolem Bárty a spol., nebo kolem Pata a Mata a jiných panáčků, si raději jak s odposlouchávacími přístroji hráli s parním strojem? A pili při plánování vládních pučů „obyčejné“ pivo a Becherovku místo těžkého a drahého francouzského vína. Ach jo; slovy básníka: „Za co pane bože, za co???“

Foto hlav

 

 

 

 

Rubrika: PÁRA ŽIJE!, ZPRÁVY
Počet přečtení: 29 949 | Tisknout: | Poslat: