- Honzíkovy vláčky - https://www.honzikovyvlacky.cz -

Dodatek k výrobě flokovačky z plácačky na mouchy (z 6. 8. 2011)

[1]Příjemně mne překvapila četná reakce pánů modelářů na článek „Aplikátor statické trávy z plácačky na mouchy“ – ZDE [2], kteří o věci tzv. flokování vědí své, rozhodně více jak já. Děkuji jim za to. Sice jsem se po zveřejnění článku více obával zelených aktivistů, že by se mohli cestou od vlády zastavit na Břevnově a vyjádřit před naším barákem svoji nevoli s přístrojem na vraždění nebohých much, leč zatím je víc zajímá brouk Pytlík na Šumavě, protože jak už jsem naznačil, tam jde asi o těžké prachy…

  Děkuji za velmi cenné podněty a zkušenosti. Myslím, že dalším obdobným šílencům, jako jsem já, budou užitečné. Tady se mi zdají koncentrované a lépe moderované, než na diskusi.biz.
  Především bych v tomto dodatku rád důrazně upozornil na skutečnost, že tahle věc na statické nanášení trávy není legrace, ale elektrické zařízení! A na to je potřeba dát velký pozor. Jednak pro jeho provoz platí jistá obecná bezpečností pravidla. Rozhodně předělávání (třeba s cílem zvýšení výkonu) může být problém v případě neštěstí, ke kterému by hypoteticky mohlo dojít. To platí dvojnásob pro návody na napájení přímo ze sítě 230 V. To si může dovolit jen skutečný znalec elektrotechniky. Jak mi potvrdili odborníci, v provedení, v jakém si plácačky kupujeme, o nic moc nejde. Voltů je tam sice hodně, ale ampérů maličko (a jak známo – ampéry zabíjí), takže se „rána“ z neopatrnosti dá bez problému přežít. Ale to nemusí platit u lidí, co mají pod kůží kardiostimulátor, a pak jsou zde také zvídavé děti. Honza Jáchymstál má navíc podezření, že si tímto geretem odpálil čipové karty, které měl poblíž funkčního přístroje.

Podle doporučení přátel v diskusi jsem na svém aplikátoru dnes udělal následující změny:

1. Vyměnil jsem sítko, to nové má větší otvory. Znamenalo to sice ulomit tolik vychvalovanou krabičku od TetraMinu se zabudovaným jemným sítkem a do spodní půlky držáku přilepit tavným lepidlem sítko nové, k jehož držáku jsem připájel jeden z vodičů od ionizátoru.
2. Zkusil jsem přístroj provozovat s novými tužkovými bateriemi.
3. Zkusil jsem přístroj napájet 4,5 V ss z běžného zdroje, který jsem našel v šuplíku.

Výsledky:

Ad 1) – došlo k pozorovatelnému zlepšení vysypávání travních vláken jak 2 mm, tak 6 mm (stále mám ale jen materiál Busch). Pozn.: Až po upozornění kolegů jsem si všimnul, že vlákna tohoto výrobce jsou hodně kroucená a navíc jejich barva? – takovou jsem ještě v přírodě neviděl..
Ad 2) a ad 3) – v případě „tvrdého“ napájení bych řekl, že vysypávání trávy bylo lepší, ale jen o poznání; nevím, jak by to bylo s bateriemi po hodině práce, ale tuším…

Jenže:
– vysypávané travní vlákno vytvářelo takové dlouhé provazce, na jejichž konci se tvořily prapodivně propletené chuchvalce, kterým se rozhodně nechtělo přilepit se do lepidla;
– aplikátorem jsem musel šourat tak blízko nad povrchem, že jsem si občas štrejchl o povrch; nestalo se nic moc, jen jsem si lepidlem zanesl několik ok sítka;
– k určitému zlepšení flokování došlo, ale stejně se víc travních vláken povalovalo, než by trčelo ztopořených. Nepomohlo ani následné přejíždění sítka nad povrchem bez trávy.

  Z dlouhé večerní telefonické konfery s Martinem Krejčím (mnitka) pro mne vyplynulo několik velmi užitečných rad a doporučení. Výsledek jeho praxí ověřených zkušeností bych shrnul do rčení: „za málo peněz, málo muziky“.
  Teprve poté jsem si přečetl doporučení Honzy Jáchymstála a docela jsem byl překvapen metodikou, kterou používá. Tu jsem zatím nikde nečetl. Honza umí překvapit! Metodiku popisuje ve svém diskusním příspěvku níže. Opravdu k zamyšlení a vyzkoušení. Tak než ten svůj přístroj definitivně odložím (před M. Pintou jsem utrousil, že až vyměknu, tak ho hodím do popelnice, na což Martin pobouřeně odvětil, ať mu ho tedy pošlu, že ho rozpohybuje… :-)), tak to s ním ještě jednou zkusím. Ale až budu mít pořádná vlákna od MiniNatur.
  A ještě jeden detail. Cukřenky. Dneska jsem prolezl všechny možné velké obchodní domy v okolí (a že jich tady v metropoli máme), leč obyčejnou cukřenku se síťkou za dvacku jsem nesehnal. Bodejť by jo, když je prodávají v úplně normálním železářství (tvrdí Martin Krejčí).
  Někde na diskusi.biz jsem zahlédl vylepšení plácačky o elektromotorek s excentrickým závažím, který přístrojem třepe místo uživatele. Uvažuji, jestli bych k témuž nevyužil jistý gumový váleček růžové barvy, který se mi válí už roky v krabici a za prase si nemůžu vzpomenout, na co jsem ho používal. Musím se zeptat manželky…
  Tak vzhůru do tvůrčí vývojové činnosti a bacha na pecky od el. proudu.

Obrazová příloha

[3] 

Obr. 1 – Upravený aplikátor statické trávy – došlo k odstranění krabičky od TetraMin s jemným sítkem a bylo připevněno a elektricky spojeno  nové sítko

[4]

Obr. 2 – totéž z jiného pohledu

[5]

 Obr. 3 – V označené části je výsledek dnešního flokování travními vláky od firmy Bosch vel. 2 a 6 mm. Hustota je výrazně vyšší než u včerejších experimentů, lež velké množství vláken se válí v lepidle a ne a ne se ztopořit

[6]

Obr. 4 – Totéž z blížšího pohledu

[7]

Obr. 5 – Jestli jsem tomu správně rozumněl, Martin Krejčí říká, že tohle není dobré. Vlákna se shlukují v jakési provazce, na konci se pak muchlají do zkroucených žmolků. A hlavně, nehodlají se přilepit do lepidla na ploše…

Foto hlav

 

3 Comments (Open | Close)

3 Comments To "Dodatek k výrobě flokovačky z plácačky na mouchy (z 6. 8. 2011)"

#1 Comment By Honza Jáchymstál On 6.8.2011 @ 21:25

Ahoj Honzo.
Já mám flokovačku z úplně stejné plácačky a první mé pokusy končily stejným výsledkem jako Tvé.
Několik doporučení:
Vyměnil jsem původní kondenzátor za „větší“ – s kapacitou 15 mikroF/6 kV. Výsledek práce se prokazatelně zlepšil.
Povrch doporučuji před aplikací floků opatřit základovou vrstvou sestávající z nátěru herkulesem, na tuto vrstvu lepidla položím jakýkoliv vrstvený savý papír (používám ty nejlevnější kuchyňské utěrky v roli), položený papír opět přetřu zředěným disperzním lepidlem a po zaschnutí natřu hnědou temperou, imitující půdu. Před flokováním zvlhčím tento základ lehce vodou s několika málo rozpuštěnými krystalky modré skalice (CuSO4 – působí protiplísňově na papírovou vrstvu, ale hlavně zvyšuje elektrickou vodivost podkladu) a poté povrch natřu souvislou vrstvou Dispercolu (výr. Druchema), který je hustší než Herkules. Natírám a flokuji vždy asi 10 cm široký pás, který pak nechám cca 5 min zavadnout a poté ještě jednou přejdu zapnutou flokovačkou bez aplikace trávy. Takto se ztopoří i 6 mm dlouhá travní vlákna. Pokud se jedná o modul, který jde otočit „vzhůru nohama“ je dobré toto provést po ukončení flokování a s takto otočeným modulem několikrát zaklepat. Tím se vyklepou neuchycená vlákna a postaví se zbytek dosud neztopořených vláken.
K Tvým otázkám:
ad1) máme stejné sítko doma a řekl bych, že je moc husté
ad2) viz můj experiment s výměnou kondenzátoru. Napájení ze síťového zdroje bych se trošku bál, je to přece jen mnohem „tvrdší“ zdroj napětí než články. Nehledě na to, že je třeba mít zdroj stejnosměrný.
ad3) nevím
ad4) polystyren je elektricky nevodivý – proto ten papírový povrch a zvlhčení elektrolytem upravenou vodou
ad 5), 6), 7) nevím
Ještě upozornění – při práci pozor na elektronická zařízení. Mě se zřejmě podařilo „odpálit“ si kreditní karty a zaměstnaneckou čipovou kartu, uložené v peněžence povalující se na stole, na kterém jsem flokování prováděl

#2 Comment By Honza Jáchymstál On 7.8.2011 @ 19:19

Jak tak koukám na detailní snímky té trávy, řekl bych, že hlavní chyba je právě v ní. Já používám trávu od Poláka, případně od Nocha, a není s nimi nejmenší problém. Vlákna od obou zmíněných výrobců jsou rovná a k takovýmto shlukům nedochází.
Další zádrhel bude s vysokou pravděpodobností (soudím podle Tvých snímků) v mnou již zmíněné špatné elektrické vodivosti podkladu. Já jsem svou flokovačku prvně zkoušel na kusu kartonu a teprve po jeho zvlhčení před nanesením lepidla jsem začal dosahovat očekávaného výsledku. Dalším experimentováním jsem došel k potřebě přídavku vhodného elektrolytu do vody. Lze použít jakoukoliv sůl. K modré skalici jsem došel na základě její nízké agresivity k okolnímu prostředí a zároveň i jejím protiplísňovým účinkům.
Koncentrace solí ve vodě stačí velmi nízká, opravdu jen stopové množství (několik málo krystalů do 0,1 l).
Na závěr ještě jedna rada: čím delší floky, tím hustší lepidlo.

#3 Comment By PaMi On 7.8.2011 @ 22:49

Ahoj Honzo, já jsem se potýkal se stejnými problémy jako Ty. Nakonec jsem zatravňovač vyrobil z lapače hmyzu na 220 V. Funguje spolehlivě. Na stranu vysokého napětí (sítka) jsem si i šáhl a zatím jsem tady. Popis jak jsem to vyrobil je tady: . Taky na tom webu najdeš, jak jsem udělal tu „třesačku“, o které se zmiňuješ v článku.