Aplikátor statické trávy z plácačky na mouchy, aneb Zatím je to fiasko

^[1]Tahle věc už byla na modelářských webech několikrát popsaná. Nemám důvod autorům „vynálezu“ i těm, co stavbu aplikátoru statické trávy vyzkoušeli, nevěřit. Já ovšem zatím spokojený nejsem. Takže – v tomto příspěvku nebudu až tak moc radit (jako obvykle), ale spíš bych rád za pomoci vážených čtenářů a zkušených bastlířů zjistil, proč mi ta věc funguje špatně, v parafrázi na známou repliku z filmu: „kde soudruzi udělali chybu…“?

  Podle návodu vyčteného někde na webu jsem asi před dvěma roky zakoupil zabíječ much vyráběný někde v Asii. Dodnes je mi divné, že se kvůli tomuto vražednému nástroji, prodávanému jak v kamenných obchodech, na všelijakých tržištích, i v e-šopech, nepřivázal jediný zelený aktivista třeba k soše Václava, jako to kvůli jinému broukovi dělá pár podplacených pseudo-ochránců světa na Šumavě. Z TV záběrů se mi zdá, že na Šumavě operuje stejná úderná brigáda gen. Bursíka, která docílila prokopání vrchu Valík u Plzně, údajně kvůli třem ještěrkám, pavoukovi Johanovi a lišce Ryšce, což v řádu miliard zaplatili daňový poplatníci (o čemž se psalo), ale už se nepsalo, že to bylo hlavně kvůli nutnosti přesunout trasu dálnice přes pozemky, které byly jistými lidmi z vlády včas zakoupeny právě s cílem spekulace s nimi. No, a na té Šumavě to bude nemlich to samé. Aktivisté s copánky spolu s najatými bezdomovci jistě nebrání brouka Pytlíka, ale něčí zájmy (a ten někdo dobře platí), a možná tam nepůjde ani tak o brouka, jako o to dřevo (ne?), co roste 70 let a dá se dobře prodat. Našim hrdinným novinářům zase řekli jejich chlebodárci jak mají psát, a tak všichni slyšíme ve zprávách pohádky na dobrou noc. A do toho ještě policie, které někdo za půl roku vyčte, že pomáhala a chránila dřevorubce, což se ukáže jako chyba, protože měla bránit kůrovce a tudíž třicet najatých lidiček, a zase bude několik dalších mužů zákona obětováno, aby se odvedla pozornost jinam. Už jsem se zase hluboce zamyslel a utekla mi nit… Takže zpátky k vražednému nástroji, který se snažím předělat na užitečný přístroj.
  Nikoliv proto, že by stavba mého kolejiště tak výrazně pokročila, tzn. že bych se musel věnovat zatravňování, nýbrž proto, že mi tahle plácačka na zabíjení much nedávno vypadla z jedné přecpané skříňky na hlavu, jsem pojal konečně plán pustit se do práce a stvořit podle cit. návodu aplikátor statické trávy. Do zařízení od NOCHa se mi moc investovat nechtělo, protože zatím selhal můj projekt nakoupit užitečné věci a půjčovat je „za babku“ modelářům skrze N-šopík – ZDE ^[2].
  Naštěstí jsem dostal i nápad (bezpochyby díky čerstvému přídělu ohnivé vody z Valach), jak to celé zařízení zrealizovat a dokonce jsem poměrně rychle dohledal i všechny komponenty užitečné pro stavbu přístroje, které jsem uchránil před vyhozením. Třeba takové kulaté krabičky od krmiva TetraMin pro akvarijní rybičky schovávám určitě více jak 30 let, když jsem ještě mlád a plný životního elánu zakotvil v jednom z pražských paneláků a opuštěnou přírodu Vysočiny jsem si tenkrát nahrazoval akváriem se 160 litry vody. Ani nevím, jestli se s tímhle TetraMinem ještě dnes rybičky krmí. Ty moje ho měly rády. Ale tenkrát i tlačenka a točeňák vypadaly zcela jinak, než jaké produkty si dnes kupujeme jako podřadní občané EU od našich nových přátel.

Z čeho jsem vyráběl aplikátor?

Na první sérii obrázků níže je vidět postup rozebrání plácačky, včetně upozornění na technický detail prezentující kvalitu práce asijského dělníka, dále postup úpravy krabičky od TetraMinu (čtenář zajisté omluví detailnost návodu), aby do ní šla zalepit polovina z čajníku, dalšího z nezbytných komponentů. Bližší popis je pod obrázky.

Dlužno tedy dodat, že na výrobu aplikátoru jsem použil:
– již zmíněnou elektrickou plácačku na mouchy (Made in Asie), napájenou dvěma AA bateriemi (3 V), mající na štítku napsáno výkon 2 W (nakoupeno v jednom nejmenovaném e-obchodě asi za 120 Kč),
– čajník (nebo jak se tomu říká), který bych popsal jako sklapovací, tvořený dvěma polovinami přitlačovanými k sobě pružnou rukojetí, kde jemná síťka je zalisovaná v pevném kruhovém rámečku (nakoupeno v OBI za asi 60 Kč),
– krabička od TetraMinu (větší) (nakoupeno před více jak 30 lety ve Zverimexu :-)),
– lepidlo dvousložkové Patex,
– hranolek plastového průřezu 4 x 8 x 55 mm,
– el. vodič průřezu 1,5 mm2 (1 m),
– špendlík na nástěnku.

Demontáž plácačky

^[3] 

Obr. 1 – Po odšroubování několika šroubů s křížovou hlavou se podaří sundat polovina držadla (s víčkem pro bateriovou skříňku)

^[4]

Obr. 2 – Pohled na uložení elektronického obvodu, kvůli kterému se nakupují tyhle plácačky a předělávají se na aplikátor statické trávy

^[5]

Obr. 3 – Od zdroje el. proudu (dvě baterie AA) je obvod napájen přes tlačítkový spínač v rukojeti

^[6]

Obr. 4 – Po odšroubování (jeden šroubek) vlastní plácačky tvořeném třemi vrstvami kovové síťky, mezi kterými se pečou lapené mouchy, je potřeba tenkým nástrojem (malý šroubovák) plastové díly plácačky rozdělat (jsou slepené špatným lepidlem, takže více méně drží pospolu jen díky plastovým čepům)

^[7]

Obr. 5 – Po otevření plácačky lze očekávat překvapení v podobě nějakých přiskřípnutých vodičů apod. (označeno šipkou), což ale nemá praktický význam pro další přestavbu plácačky, protože červený a modrý vodič se odpájí z místa na desce plošného spoje (DPS) a na toto místo se připájí cca 1 m dlouhý nový vodič, na jehož druhém konci je připájen špendlík. Špendlík se zapichuje do materiálu napuštěného disperzním lepidlem, do kterého se sype statická tráva. Tenký neizolovaný drát, které vede ke střední síťce plácačky kde je připájen, se v tomto místě ucvakne a posléze se připájí na kovový rám upraveného čajníku

^[8]

Obr. 6 – Odmontovaná rukojeť plácačky s krabičkou od TetraMinu, která bude sloužit jako zásobník statické trávy.

Úprava krabičky a čajníku, smontování

Obr. 7 – Dno krabičky je nutné vystřihnout a čistě zapilovat (a začistit jemným smirkovým papírem), aby se zde nezachycovala jemná vlákna trávy

Obr. 8 – Rovněž i víčko od krabičky se prostřihne a začistí. Do něho přijde vložit a zalepit upravená polovina čajníku

^[9]

Obr. 9 – Celý čajník se musí nejdříve rozpojit uskřípnutím nýtků. Úprava čajníku spočívá ve zkrácení ramene pákového systému

^[10]

Obr. 10 – Do dna víčka se dvousložkovým lepidlem zalepí polovina čajníku a následně i  krabička s upraveným dnem

^[11]

Obr. 11 – Krabička se přilepí k přední části rukojeti plácačky, a to té, ve které není otvor bateriové skříňky. Mezi krabičkou a rukojetí je vložen distanční plastový hranolek velikosti 4 x 8 x 55 mm, aby bylo možné event. shora zašroubovat víčko na krabičku (to už ale nemám :-)), kdyby se měla v odloženém přístroji uchovávat statická tráva

^[12]

Obr. 12 – Takto vypadá smontovaný aplikátor…

^[13]

Obr. 13 – a takto se drží v ruce. Palcem lze ovládat  spínací tlačítko. Pravda, indikační žlutá dioda je zespodu, ale po natočení přístroje vidět je. A předělávat se s ní jinam? – bez komentáře…

Testy funkčnosti

Obr. 14 – Po doporučeném natření (cvičné) polystyrenové plochy mírně naředěným disperzním lepidlem (Patex) jsem nejdříve zkoušel nanášet trávu zn. Busch č. 7110 a poté 7371. Jedna tráva je krátká, druhá dlouhá. Špendlík byl zapíchnut do natřené plochy, do krabičky byla nasypána statická tráva a bylo stisknuto tlačítko, čímž byl přístroj uveden do chodu – dioda svítila (baterie byly kapacitně dostatečné – změřeno bez odběru cca 1,4 V)

^[14]

Obr. 15 – Usilovným třepáním s čerstvě sestaveným přístrojem se mi dařilo trousit trávu na povrch, ale šlo to ztuha. Navíc tráva, která propadla sítkem, spíše polehávala, než by se vytvářel onen fyzikální efekt, na kterém je elektrostatické zatravňování založeno. Pravda, ze sítka sem tam nějaké ztopořené vlákno trčelo, ale byla to bída sama. Docela mi to připomínalo cosi ze života! A to samé se dělo s delšími travními vlákny, byť se zdálo, že „elektrické vycucávání“ vláken ze sítka směrem k natřené podložce probíhalo o poznání lépe

^[15]

Obr. 16 – Ostatně, na obr. 15 a 16 je vidět, že výsledek = žádná sláva….

Místo závěru – dotazy a polemika

Dovolím si pokládat otázky (doplněné poznámkami), a opravdu prosím pány kolegy o rady:

1. Je možné, že použitý čajník má příliš hustou síťku?
Pozn.: výsledek na obr. 15 a 16 je de facto docílen až při použití jiného sítka užívaného v kuchyni, které jsem v zoufalství nejvyšším prostě naplnil troškou trávy, „natvrdo“ ho (elektricky) spojil s rámem zbastleného geretu, a protože toto sítko (průměru cca 70 mm) má viditelně větší otvory, trošku více trávy se mi podařilo vypudit…
2. Je možné, že energie potřebná k vyvolání efektu je malá? Nestálo by za to napájet DPS nikoliv bateriemi, ale zdrojem (trafo z 230 V na 3 V, nebo snad 4,5 V)?
3. Je možné, že použitá travní hmota Busch 7110 a 7310 není vhodná pro aplikaci statickou elektřinou?
4. Je možné, že lze zvýšit vodivost plochy natřené lepidlem? (viz popsaný postup)
5. Je možné, že v době testů byly zvýšené erupce na slunci a obvyklé fyzikální zákony nefungovaly?
6. Je možné, že za všechno může Kalousek?
7. Existuje ještě nějaký jiný důvod, proč mi ten krám nefunguje jak uvádějí návody kolegů?

  Byť s trochou nadsázky a letního humoru se opravdu snažím přijít s Vaší laskavou pomocí a radou na příčinu problému, proč mi flokovačka nepracuje jak by měla. To co jsem viděl na YouTube při aplikaci slavného NOCHova přístroje (a jiných) se mi (zatím) jeví jako lepší. Proč to nepřiznat? Ovšem za ty prachy? NOCHovka by snad mělo umět flokovat nejen trávu, ale i hřebíky!
  Jo, a ještě jeden detail musím připodotknout. Bedlivě jsem dbal rad nějakého zkušeného kolegy, který dříve psal o tom, že tahle vražedná zbraň na mouchy může vystrašit i dospělého chlapa, když dostane pecku v podobě el. výboje. A toho jsem se důsledně varoval, protože jsem právník a ne elektrikář. (Pinta o tom ví své…) Ne, že bych pracoval v azbestovém oblečku a seděl na nevodivé podložce… to rozhodně ne! Nicméně – když se nic moc nedělo ve věci přitahování travních vláken statickou elektřinou, mimoděk jsem brnknul špendlíkem o dno síťky ve chvíli, kdy jsem tisknul tlačítko. Prsklo to, vyletěl modro-fialový oblouk, rána jako když milostivá upustí připálený kastrol na dlaždičky, já se leknul, ovšem hlavně proto, že jsem si myslel, že jsem zničil čerstvě vyrobený přístroj. A vono ne! Všechno dál funguje. Všechno je zřejmě vyzkoušené na nějaké tučné a velké asijské mouše! Sláva bastlířům!

Foto hlav