Pošli příspěvek 'Aplikátor statické trávy z plácačky na mouchy, aneb Zatím je to fiasko' známému
Vydáno: 4.8.2011Pošli kopii příspěvku 'Aplikátor statické trávy z plácačky na mouchy, aneb Zatím je to fiasko' známému
Loading ...Počet přečtení: 26 998 | Tisknout:
| Poslat: 
Nahrávání ...
4.8.2011 at 08:39
Toto udělátko mám postavené asi čtyři roky. Na N-kovou travičku stačilo za podmínky že vzdálenost mezi „cedníkem“ a budoucí zahrádkou byla max. 5 mm.
Návodů na stavbu „zatravňovače“ se najde na netu hodně. Upoutalo mne použití integrovaného generátoru záporných iontů (ostatně to je ta plácačka taky) jako je např.
ZDE – ,
nebo ZDE –
anebo ZDE: (zde je to PN# ACA-12VDC-MWW za $9.95).
Zatím jsem se, bohužel, nedostal k tomu, abych některému z nich ukázal kde bydlím.
4.8.2011 at 18:55
Ačkoliv s aplikátorem nemám velkou praxi, rád bych ti pomohl. Zkoušel jsem to jen jednou, s plácačkou, kterou dělal tady můj kolega Jirka Pintr a fakt je, že to žádná sláva nebyla. Výsledek byl asi stejný, jak popisuješ, možná trochu lepší. Od Nocha mám koupenou takovou tu „sypací“ nádobku, ale s tou je to zhruba stejné! Zkoušel jsem asi 3 mm trávu (asi NOCH), typ nevím…
A nyní mé odpovědi k otázkám:
Ad 1) Ano, je možné, že použitý čajník má příliš hustou síťku.
Ad 2) Ano, je možné, že vysoké napětí (VN) je vysoké málo. O málo vyšší a hlavně tvrdší zdroj by to mohl vylepšit, nebo taky zničit asijské zařízení. Takové napětí 3 až 4 V z tvrdšího zdroje, než jsou baterky, podle mne dává slušnou šanci. Jde o to, že akumulátory mají o dost menší napětí, kolem 1,2 V. Kdežto „normální“ baterky, když jsou čerstvé, mívají tak asi 1,65 V. A to je dost podstatný rozdíl… Takže, je potřebné vzít na vědomí, že akumulátorové baterie prostě mají napětí nižší. A u aplikací, kde je to tzv. „knop“, pak každý pokles napětí má třeba rozhodující vliv.
Ad 3) Pokud jde o typ použité travní hmoty od firmy Busch, nevím…
Ad 4) Otázce týkající se vodivosti plochy natřené lepidlem moc nerozumím. Je jasné, že špendlík zapíchnutý do polouschlého lepidla je horší, než když je „v loužičce“. Osobně si ale myslím, že vodivost plochy zásadní úlohu nehraje. Já prostě vzal neředěný Herkules a máznul jsem ho stěrkou na plochu…
K posledním třem otázkám říkám NE.
Takže jsem spíš zvědav, zda ti někdo do diskuze napíše lepší rady, v což doufám. Martin
4.8.2011 at 20:12
Ahoj Honzo, k problému se zatravňovačem bych dodal asi toto: Samozřejmě, toto zařízení je velmi slabé, je třeba dodržet při aplikaci velmi malou vzdálenost, cca 5 -10 mm. Než třepat sítkem, je vhodnější poklepávat do nádobky k vytrousení trávy např. dřevěnou tužkou. Lepidlo na to nemá vliv, při nízkém držení sítka nad plochou, musí být vidět jak stébla trávy jsou staticky nadzvedávána a držena kolmo. Je potřeba se pohybovat nad plochou postupně a pomalu, aby lepidlo stačilo stébla fixovat. Pokud toto není patrné, je asi slabý zdroj a napětí měniče klesá. Zkus stabilizovaný zdroj s patřičným napětím. Pokud jde o lepení přímo na polystyren, nemám zkušenost, ale ten je něco jako statický, což by také mohlo ovlivňovat aplikaci. Já jsem si upravil starou přenosnou televizi – a to je jiný kafe. Ať se Ti daří a pozor na ty pecky. Jirka
4.8.2011 at 21:27
Vydrží to dlouhodobě 5V, účinek se zlepší. Trpělivým se podaří pár pěkných aplikací, ale po těchto zkušenostech všichni bez výjimky sáhli po výkonějších strojích. Doporučuju kontaktovat uživatele „mnitka“ na diskuzním fóru modely.biz, je to momentálně nejzkušenější flokátor, který své umění předvádí v minimální textové podobě a maximální praktické tvorbě. Poradí s vlákny i se strojem.
4.8.2011 at 22:50
Jelikož byl kolega píšící pod nik mnitka označen za nejzkušenějšího flokátora současnosti, našel jsem pro účely této diskuse i jeho web:
A také jeho obrázky na webu Rajče:
4.8.2011 at 22:58
Ahoj Honzo, já Ti sice neporadím, s tímto přístrojem nemám vůbec žádné zkušenosti, ale moc jsem se pobavil při čtení Tvého článku. Je krásné, když člověk i v nesnázích neztrácí humor. Pavel
5.8.2011 at 21:09
Ad 1) Travní vlákno Busch 2 mm bude mít maximálni průměr 50 mikrometrů, tedy do jednoho milimetru délky je třeba dvacet vláken. Z tohoto je zřejmé, že otvory o průměru 1 mm jsou dostatečné za předpokladu, že vlákna jsou rovná.
Toto je mnou běžně používaná kovová síťka
Ad 2) Ano, je to možné. Nicméně plácačkou jsem dosáhnul tohoto
Zařízení bylo napájeno nabíječkou mobilu 4,8 V.
Ad 3) Ano je to možné. Zkušenosti s vlákny BUSCH však nemám, od koupě mě odradila jejich „barevnost“.
Ad 4) Ano, lze… špendlík píchnout přímo do lepidla
Ad 5) Ano, viz níže…
Ad 6) Pokud pan Kalousek studoval v bývalém SSSR (Sovětský svaz) mohl je naučit poroučet větru a dešti.
Ona totiž vzdušná vlhkost, tedy vodivost okolního prostředí hraje velkou roli.
Ad 7) faktory ovlivňující úspěch aplikace jsou: hodnota vn, materiál případně povrchová úprava vlákna, průřez a délka vlákna -> hnotnost vlákna, vzdušná vlhkost, lepidlo.
6.8.2011 at 13:41
Ahoj Honzo.
Já mám flokovačku z úplně stejné plácačky a první mé pokusy končily stejným výsledkem jako Tvé.
Několik doporučení:
Vyměnil jsem původní kondenzátor za „větší“ – s kapacitou 15 mikroF/6 kV. Výsledek práce se prokazatelně zlepšil.
Povrch doporučuji před aplikací floků opatřit základovou vrstvou sestávající z nátěru herkulesem, na tuto vrstvu lepidla položím jakýkoliv vrstvený savý papír (používám ty nejlevnější kuchyňské utěrky v roli), položený papír opět přetřu zředěným disperzním lepidlem a po zaschnutí natřu hnědou temperou, imitující půdu. Před flokováním zvlhčím tento základ lehce vodou s několika málo rozpuštěnými krystalky modré skalice (CuSO4 – působí protiplísňově na papírovou vrstvu, ale hlavně zvyšuje elektrickou vodivost podkladu) a poté povrch natřu souvislou vrstvou Dispercolu (výr. Druchema), který je hustší než Herkules. Natírám a flokuji vždy asi 10 cm široký pás, který pak nechám cca 5 min zavadnout a poté ještě jednou přejdu zapnutou flokovačkou bez aplikace trávy. Takto se ztopoří 🙂 i 6 mm dlouhá travní vlákna. Pokud se jedná o modul, který jde otočit „vzhůru nohama“ je dobré toto provést po ukončení flokování a s takto otočeným modulem několikrát zaklepat. Tím se vyklepou neuchycená vlákna a postaví se zbytek dosud neztopořených vláken.
K Tvým otázkám:
ad1) máme stejné sítko doma a řekl bych, že je moc husté
ad2) viz můj experiment s výměnou kondenzátoru. Napájení ze síťového zdroje bych se trošku bál, je to přece jen mnohem „tvrdší“ zdroj napětí než články. Nehledě na to, že je třeba mít zdroj stejnosměrný.
ad3) nevím
ad4) polystyren je elektricky nevodivý – proto ten papírový povrch a zvlhčení elektrolytem upravenou vodou
ad 5), 6), 7) nevím
Ještě upozornění – při práci pozor na elektronická zařízení. Mě se zřejmě podařilo „odpálit“ si kreditní karty a zaměstnaneckou čipovou kartu, uložené v peněžence povalující se na stole, na kterém jsem flokování prováděl 🙁
20.10.2011 at 12:48
1. Velikostí otvorů to nebude, ty jsou dostatečné – možná tvar sítka, praktičtější je rovné, protože v půlkulatém mají vlákna tendenci se shlukovat uprostřed a je jich na sobě tolik, že se „zalehnou“. Jistá možnost nevhodného použití plastové nádobky tu hraje také roli, protože statická elektřina může „držet“ materiál v nádobce a tak se ta vlákna nemohou „rozhodnout“ kam vlastně letět. Efekt liščí ohon a ebonitová tyč … .
2. Stoprocentně záleží na kvalitě baterií, ideální jsou z reklam s růžovým králíčkem nebo ty co mají energii už v názvu. Porotože jejich vyvinutý proud (!) je až řádově vyšší než u běžných „tužkovek“ natož těch z asijské provenience. Takže i zdroj s patřičnou možností proudové zátěže je lepší.
3. Ne tím to není, naše se synem vlastnoručně vyrobená muchoflokovačka perfektně fachčí a máme to dokonale ověřené, protože vlastníme i onu zmiňovanou „NOCHovku“ a pro lepší vlastnosti – lepší zapichování materiálu, menší rozměry (dokonce máme „adaptér“ z náprstku pro mimořádně úzké prostory) – používáme jen samodomo výrobu.
4. Vodivost samozřejmě též hraje roli, ale pokud má i ona muchoflokovačka, dostatečné napájení není vůbec (už podle ran, které jsme při dotyku s vodivou plochou dostali) nutné jí takto vypomáhat.
5. Zkusil bych prověřit zkratový proud použitých baterií. Na multimetru při rozsahu 10 A je možné bez rizika připojit baterii na pár vteřin na tvrdo. Pokud má přes 2,5 A je to dostatečné, ale proud nesmí rychle klesat, pak už její životnost je zásadní pro funkci našich výtvorů.
6. Ten taky, jak je možné, že se sem takové šmejdy (nekvalitní baterie, a mnohé jiné věci…) vozí.
7. Dva důvody by tu mohly být. Při té „kvalitní“ výrobě by mohl být někde (všude) na DPS studeňák nebo nečistoty (fungují jako zkrat) mezi kontakty na výstupu vysokého napětí (vn) na tišťáku, kontrolu nebo preventivní očištění je dobré provést už na sekundáru transformátorku a pokračovat směrem k výstupu. Letování a čistota bývá stejná jako jejich Hi-Fi výrobky. A možná je ještě jedna věc, malá vzdálenost kontaktů, pro vyvedení výstupu vn, od sebe – občas tam dochází k přeskoku a to je možný úbytek vn.
A stížnost na špatně namontovanou žlutou LEDku, bych řešil jejím přiletování na stejné místo z druhé strany DPS a otvorem cca 2,5 mm na držadle (ten původní vyseknutým kroužkem z plastu zalepit).
3.1.2012 at 16:43
Přeji dobrý den. Na flokci používám klasický adaptér, kde se daji nastavit volty a při 9 V to stojí jak za mlada… Ale pozor – taky to dává pořadné kopance když si šáhnete 🙂
21.5.2015 at 16:14
Tak kukol som tu na to ako sa trapite takze tiez som si to spravil z placacky na muchy napajanie 5,5 voltovym a 800 mA napajacim zdrojom z o stolneho telefonu. Flocuje to nasledne zo vzdialenosti 10 cm ale fakt si uz treba davat bacha na dotiky to uz je potom ako defibrilator.
24.8.2022 at 14:48
Zdravím
Nemohl by sem někdo dát odkaz na nějaká vhodný kondenzátor kterým nahradit stávající a zvýšit výkon. Já kondenzátor s parametry jež psal Honza Jáchymstál nikde nenašel.