Pošli příspěvek 'Více informací o kytarových strunách pro „brka“ k servům' známému

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 24.7.2011

Pošli kopii příspěvku 'Více informací o kytarových strunách pro „brka“ k servům' známému

* Required Field






Separate multiple entries with a comma. Maximum 5 entries.



Separate multiple entries with a comma. Maximum 5 entries.


E-Mail Image Verification

Loading ... Loading ...
Rubrika: DÍLNA, Materiál, Nápady
Počet přečtení: 18 439 | Tisknout: Tisk | Poslat: Poslat

komentářů 6

  1. loser napsal:
    26.7.2011 at 20:00

    …no já jsem vyzkoušel dle návodu (uvedeného např. na mojett) strunu D české výroby, žel praskala a špatně se mi s ní pracovalo. Následně jsem vyzkoušel ocelovou strunu z RC modelů o průměru 0,8 mm, která se sice nesnadno ohýbá, ale následně drží tvar jaký je jí dán a přestavuje výhybky ovládané servem (HXT 900) ať už s mezipolohou, nebo bez ní (záleží na upevnění struny na servu) naprosto bez problémů.

  2. hlav napsal:
    28.7.2011 at 22:59

    Ber to tak, kolego, že struna D české výroby není jako ta struna emerická! Struna D české výroby praská, protože jsi o tom napsal. Struna D emerická praská taky, ale o tom se mluvit a psát nesmí, protože to je struna emerická a basta. Kdyby struna emerická byla věčná, nebudou potřeba prodejny hudebnin. To je jako s těmi českými (moravskými) bramborami, které musely být vystřídány „lepšími“ bramborami španělskými, protože jejich doprava do Čech a na Moravu je dražší (a to je přece cílem), než když se vozily z Vysočiny, i když ty cizácké brambory stojí za .. dvě věci. Ondřej Neff po revoluci jásal (viz Neviditelný pes) jak je správné, že moravská vína konečně nahradí „kvalitní“ krabičáky ze Španělska. Zatímco moravská vína stále získávají (občas) mezinárodní trofeje, krabičáky ze Španělska pijí santusáci u hl. nádraží (a zřejmě i Ondra..) Je to kravina, já vím, ale jen argumentuji tak, jako Sáááša Vondra anebo neomyl Míra Kalousek.

  3. vvitty napsal:
    29.7.2011 at 07:52

    Nebylo by vhodnějším argumentem americkou strunu vzít, přidělat k servu a nechat jej přehazovat tam a zpět, dokud se struna (nebo servo) příliš neunaví? Případně to prakticky srovnat s jinými materiály – třeba strunou z RC modelů. Takový test by mohl být celkem přínosný.

  4. hlav napsal:
    29.7.2011 at 20:43

    Na to nejsou lidi a je to zbytečné, Viktore, protože emerická struna Tě na kolejišti – kde si upnutá v servu brkne tam a zpátky pětkrát za odpoledne, dvakrát v měsíci – přežije. Na kytaře, kde struna kmitá milionkrát tam a zpět, vydrží hodně dlouho, v řádu měsíců až roků. Tak je konstruována, a zrovna Tobě nebudu vyprávět o legovacích přísadách. Takže jaképak testy? A to, že na RC modelech jsou jiné strun (složením i kvalitou), než jsou struny kytarové, to už víme… Nicméně, jestli chceš testovat…?

  5. vvitty napsal:
    30.7.2011 at 00:53

    No tak ja si to tedy vyzkousim sam 😉

  6. Ladislav Křemeček napsal:
    14.3.2012 at 13:47

    Pro popisované účely se nám hodí ocelový pružinový drát 2. a 3. třídy. Legované oceli se tady jaksi moc nenosí, nejsou na to vhodné. Kdyby někdo trval na korozivzdornosti, musí sáhnout po pérovém beryliovém bronzu.
    Ocel pro pružiny má kolem 0.75%C 0.3%Si 0.6%Mn a stopy X.
    Téměř všichni výrobci strun pro potah hudebních nástrojů používají strunový drát fy Röslau. A v podstatě to je ten drát, který doporučuji. Jenom je trochu „zmršen“, aby měl lahodnější tón. Jeho poměrně dobrá odolnost proti korozi je dána tažením z lázně vápenného mléka. Ty ceny co uvádíte jsou šílené. Zkuste „přepadnout“ nějakého ladiče pian, ten ty dráty má v nádherných kilových svitcích. Ten ladič vám taky vysvětlí to ISWG číslování strun. Na cviknutí toho drátu si vemte nějaké fajnovější kleště, nebo se nelekněte, až vám ten ladič ukáže, jak tento nezničitelný drát láme v ruce.

Vložit komentář

Text komentáře: