- Honzíkovy vláčky - https://www.honzikovyvlacky.cz -

Modelovací deska Busch

Zajímavý prostředek pro modeláře nabízí firma Busch pod názvem Modellbau Platten – Busch kat. č. 7201 (cena cca 5,50 €). Jedná se o tři milimetry silnou desku z jemné a měkké pěnové hmoty se speciálně upraveným (zpevněným) povrchem, který má navíc (na líci) velmi jemnou strukturální ražbu. V jednom balení jsou dvě desky rozměru 308 x 158 mm. Lícová strana má strukturu podobnou struktuře ručního papíru, jedna z desek je nastříkaná šedivou barvou; na rubové straně mají obě desky strukturu drážek vzdálených od sebe 3,8 mm hlubokých cca 0,3 mm.
 
  Do modelovací desky lze pracovním nástrojem s oblým hrotem (podle měřítka cca 0,3 – 0,5 mm) – např. měkká ořezaná tužka, mikrotužka, kuličkové pero apod. – zhotovit jakoukoli plastickou strukturu, třeba imitaci zdiva (cihelného, kamenného, betonového), nebo zpevněných povrchů (dlažební kostky či betonová dlažba nejrůznějších profilů), či střešních krytin, jednoduchých štukatérských výzdob staveb atd. Vzhledem ke speciální povrchové úpravě má výsledná struktura modelu plastický vzhled. Do povrchu modelovací desky lze s určitými výhradami obtisknout i již existující reliéfy, např. dřeva, plastických ploch, jako jsou prodávané desky s nejrůznějšími profily dlažby, střešních krytin, sítí apod.

[1]

Obr. 1 – Modelovací deska Busch kat. č. 7201; na snímku jsou vidět tři varianty povrchů – zleva rubová strana s drážkami, lícová bílá, lícová šedá (ještě v originálním obalu)

  Modelovací desku lze snadno řezat skalpelem (nožem) do jakéhokoliv tvaru, lze ji lepit (vzhledem ke struktuře např. univerzálním lepidlem UHU) a barvit všemi komerčně používanými barvami. Díky těmto vlastnostem ji lze po povrchové úpravě a zpevnění (krycím lakem) přímo aplikovat jako produkt ke stavbě zdiva apod. Je ovšem nutné si uvědomit, že nadále zůstane měkká, takže i náchylná k jakémukoliv poškození od nechtěného dotyku cizích předmětů. Osobně jsem proto zvolil modelovací desku jen jako prostředek k pořízení matrice pro další odlévání kopií z tvrdšího materiálu.
  Poznámka: Od prodejce jsem dostal desky na povrchu poškozené při přepravě ostatním ne dobře zajištěným zbožím, které se v balíku pohybovalo.

  Modelovací deska bude ideální všude tam, kde je důležitý osobitý charakter struktury zdiva, zpevněných povrchů nebo střešních krytin. Anebo v těch případech, kdy chce člověk ušetřit za nákup sice již hotových, ale drahých doplňků pro vybavení kolejiště.

Jak na to?
 
  Chceme například vytvořit kamennou zeď, imitující skutečnou předlohu, kterou jsme někde v reálu viděli a vyfotografovali si ji. Kdo není zedník tak možná neví, že kámen se musí při stavění zdi „vázat“ a z druhé strany zalévat betonem nebo maltou. V některých případech je pak zdivo spárováno. Je obvyklé, že ke stavbě takové zdi se používá kámen, který je nejblíže k dosažení. Jednou to může být žula z místního lomu, jindy vápenec, blízká říčka nabízí oblázky, někomu se hodí zvětralý pískovec z výkopu… Některé materiály jsou opracovatelné snadno, jiné naopak. Někdo preferuje pravidelnost, jinému se líbí přírodní charakter zdi.
  Pro zjednodušení: Existuje velmi užitečná webová stránka – knihovna textur [2] – která nabízí bezpočet všelijakých architektonických či organických materiálů, mezi kterými si lze vybrat struktury zdiva, podlah, krytin aj. Kdo si umí pohrát s Photoshopem nebo obdobným grafickým editorem, dokáže si i z publikovaných vzorků struktur malých rozměrů vytvořit vlastní předlohu. Jde totiž o měřítko, ve které modelář pracuje. Jinými slovy, kamenná zeď v měřítku 1:50 samozřejmě není použitelná na kolejišti N-kaře. Ale všechno lze zmenšit či zvětšit do měřítka, které lahodí oku…
  Poznámka: Bez ohledu na popisované téma lze textury vytištěné na kladívkovém papíru zdárně využít například na pozadí kolejiště, v tunelech (kam je vidět) apod.
  Z modelovací desky (308 x 158 mm) jsem si odříznul pruh široký 80 mm. Na ten jsem položil výtisk struktury zdiva ostřižený na formát asi 100 x 70 mm, který jsem k jednomu rohu desky přišpendlil modelářskými špendlíky. Červeným kuličkovým perem jsem pak po částech obkresloval strukturu zdiva, na pero jsem přiměřeně tlačil, aby se struktura obtiskla do modelářské desky. Přítlak chce vyzkoušet.

[3]

Obr. 2 – Výstřižek reliéfu zdi s vytištěnou texturou; na snímku jsou patrné čáry od červeného kuličkového pera, kterým jsem obkreslováním vytvářel reliéf na modelovací desce

  Po obkreslení čas jsem na ploše modelovací desky mikrotužkou postupně obtahoval vyznačené čáry, přičemž jsem dával pozor na to, aby „kameny“ vázaly. Po chvíli práce jsem dostal měřítko a systém skladby kamenů tzv. „do oka“ a pak už jsem „stavěl“ bez obkreslování předlohy.
  Poznámka: Jestliže je do plochy modelovací desky vytvořen reliéf přes předlohu (viz výše), tudíž vtisky nejsou dostatečně hluboké, má povrch desky tendenci jakoby se vracet do původní podoby. Jinými slovy, málo vyrytá struktura se po několika desítkách minut jakoby ztrácí (je špatně čitelná). Z čehož plyne, že je třeba pracovat po částech.

[4]

Obr. 3 – Vytvořená modelová předloha zdi v modelovací desce Busch

  Když byl reliéf hotov, zkontrolován a poopraven, našel jsem si vhodnou misku (potravinářský průmysl jich nabízí bezpočet), do které jsem vložil modelovací desku s vyrytým reliéfem nahoru. Desku jsem ke dnu misky přilepil dvoustrannou lepicí páskou (deska má po vyryti reliéfu tendenci se prohýbat). Povrch desky s reliéfem jsem důkladně natřel separačním parafínovým roztokem Lukopren.

[5]

Obr. 4 – Před odléváním Lukoprenu N 1522 je vhodné natřít plochu předlohy parafínovým separátorem Lukopren…

[6]

Obr. 5 – …a opatřit rubovou stranu desky dvoustranně lepicí páskou, aby ji bylo možné přichytit ke dnu misky a zabránit tak jejímu prohnutí

  Po zaschnutím separátoru jsem do misky nalil rozmíchaný silikonový kaučuk Lukopren N 1522. V kelímku od jogurtu (125 g) jsem rozmíchal lukoprenovou pastu v množství cca 100 ml (2/3 objemu kelímku) s 2,5 ml katalyzátoru. Po nalití kaučuku do misky jsem s miskou trpělivě poklepával, aby se z medovité hmoty uvolnily bublinky vzduchu. Směs vytvrdila asi za hodinu, přesto jsem ji v misce nechal „dozrát“ asi půl dne.

[7]

Obr. 6 – Deska zmizela pod hladinou Lukoprenu N 1522; s miskou je nutné jemně poklepávat, aby unikly bublinky vzduchu

[8]

Obr. 7 – Z vytvrzené silikonové formy je nutné opatrně vyprostit desku s vytvořeným reliéfem (oříznutím přebytečného Lukoprenu na okrajích), která je nadále použitelná pro další odlévání

  Odlitek bude sloužit jako matrice pro odlévání zdiva, které budu instalovat do kolejiště. Odlitky lze vyrábět z řady materiálů – ze sádry, pappmaché, kaučuku nebo pryskyřic.
  Zřejmě nejdříve vyzkouším sádru a pak i polyuretanovou pryskyřici od firmy Axon1) označenou F18 (mám ji značnou zásobu z dob experimentování se světlovody). „F18“ je neplněná dvousložková rychletuhnoucí odlévací polyuretanová pryskyřice vhodná především pro výrobu odlitků a forem všeho typu. Má vynikající tekutost a snadný mísící poměr a především krátkou dobou odformování. Její použití je velmi snadné. Zřejmě ji před odlitím obarvím nějakým šedým či hnědým plnidlem, aby konečná povrchová barevná úprava v kolejišti byla snadnější.

[9]

Obr. 8 – Výsledek práce
 

Shrnutí: Pro modeláře, kteří si chtějí vytvořit například zeď, jež bude mít strukturu podle vlastní představy, je k dispozici modelovací deska od firmy Busch2). Lze do ní jednoduchým nástrojem vyrýt jakoukoliv strukturu, kterou lze následně přenést do silikonové formy, ze které pak lze odlévat větší množství vlastního zdiva pro stavbu kolejiště.
___________________
1) O pryskyřicích AXON blíže ZDE [10].
2) Zvídaví čtenáři zajisté najdou alternativu Modellbau Platten Busch, No. 7201 v jiném produktu ze stejného materiálu, který lze získat např. v OBI apod. Používá se jako předložka pod umyvadlo v koupelně. Viděl jsem jej též jak balicí materiál…

Hlav, 18. 3. 2010