- Honzíkovy vláčky - https://www.honzikovyvlacky.cz -

Plaňkový plot z balsy

Balsa1) je báječný materiál a taky snadno dostupný. Prodávají ji v různých tloušťkách (zpravidla v plotnách velikosti 10 x 100 cm) v kdejakém obchodě pro modeláře. Rád s ní pracuji. Snadno se řeže, také ohýbá a při napuštění řídkou Umbrou pálenou má pěkný reliéf, hodně podobný realitě. Prostě, dřevo je dřevo a hlavně, je to odvěký materiál (nejen) pro modeláře.

  Když jsem stavěl diorámu pily [1], potřeboval jsem udělat kousek plotu podél kolejí (obr. 1 – 3). Nechtělo se mi vyhazovat peníze za plastové modely plotů od věhlasných firem, a tak jsem improvizoval. Napadla mne balsa.

[2]

[3]

[4]

Obr. 1, 2, 3 – Plot okolo kolejí na diorámě pily

Stavba plaňkového plotu

  V měřítku N (1:160) si lze snadno vypočítat2), že metrový plot bude v modelové velikosti vysoký 6,25 mm, plot vysoký 120 cm bude mít v modelu 7,5 mm. Atd.
  Z balsy tloušťky 0,8 mm, nejtenčí kterou jsem sehnal, jsem nařezal ostrým skalpelem Olfa proužky široké asi 7 mm. Můj plot měl být jen jakousi estetickou záležitostí, nikoliv nepřekonatelnou přepážkou.
  Řez z balsové plotny jsem vedl tzv. „přes léta“.
  Z proužků jsem pak řezal plaňky široké asi 0,5 až 1,0 mm. Byla to piplačka a docela jsem byl překvapen, kolik planěk jsem musel zhotovit, abych měl na plot o celkové délce asi 30 cm. 
 
[5]

Obr. 4 – Nařezané plaňky z proužků balsy širokých asi 7 mm

Vymyslel jsem si, že horní zakončení plotu bude špičaté. 
 
[6]

Obr. 5 – Seřezávání planěk do špičky. Práce vhodná k nějakému nekonečnému televiznímu seriálu
 
[7]

Obr. 6 – Jen pomalu přibývala zásoba stavebního materiálu

  Aby plot trochu vypadal, tak jsem nahoře seříznuté plaňky skládal špičkami proti sobě. Lepil jsem je na dvě příčné příčle (krajově též rýgle), rovněž vyříznuté z téže balsové plotny dlouhé 60 mm a široké asi 0,7 mm. Příčle jsem řezal ve směru let balsové plotny.
  K lepení jsem použil husté vteřinové lepidlo. Rozestup mezi plaňkami jsem nijak neměřil, ale snažil jsem se, aby byl menší jak šířka plaňky, tj. asi 0,3 mm. Těžko radit, jak lepit plaňky na příčle. Prostě, chce to trpělivost.
  Abych si ulehčil práci, příčle jsem si na jedné straně přichytil lepenkou k papíru, na který jsem si napřed narýsoval dvě linky s roztečí asi 5 mm. Abych měl plaňky zarovnané, dorážel jsem je k pravítku položenému podél příčlí. Protože jsem si záhy pravítko upatlal lepidlem, udělal jsem si na papíru rysku, která také splnila účel „dorazu“. Zastávám názor, že jakákoliv drobná nepřesnost v modelu daleko více připomíná realitu, jak dokonalé modely vypálené laserem. 
 

  Tak vznikaly jednotlivé díly plotu, které jsem do diorámy (zhotovené z Kapa-desky) upevňoval pomocí „hranolků“ také vyříznutých k balzy (cca š=3 mm, dl=12 mm), které jsem zapichoval do Kapa-desky v místech konců dílů plotu. Díly plotu jsem k hranolkům přilepil vteřiňákem.   
 
[8]

[9]

Obr. 7, 8 – Díly plotu zhotovené z balsy

Závěr

  Touto metodou lze zhotovit ploty nejrůznějších modelových výšek a také tvarů. Z reality jsou známé ploty, které mají plaňky na horním konci zakončené buď rovným seříznutím, anebo ozdobným obloukem, špičkou nebo složitějším ornamentem. Stejně tak mohou být všechny plaňky jednoho dílu seříznuté do roviny, nebo do oblouku, vlnovky atd.
  Plaňkový plot je nezbytným prvkem pro udržení tradičního výrazu veřejného prostoru zejm. našich vesnických sídel, takže i v modelové železnici bych se přikláněl k samovýrobě z přírodních materiálů, jak k používání plastových výlisků. Samozřejmě, až na výjimky.
  Konečná úprava plotu může zůstat v přírodní barvě balsy, nebo ho lze napustit Umbrou pálenou, nebo ho lze patinovat… Atd.

________________________________

1) Balsový strom (Ochroma lagopus, Syn.: O. pyramidale Urb., O. boliviana Rowlee, O. bicolor Rowlee, O. concolor Rowlee, O. grandiflora Rowlee, O. limonensis Rowlee, O. obtusa Rowlee, O. peruviana Johnston, O. velutina Rowlee) je strom z čeledi bavlníkovité (Bombacaceae), mající lehké dřevo. Balsový strom roste v deštných pralesech střední a jižní Ameriky. Severní hranice rozšíření stromu je jih Mexika. Vyskytuje se na ostrovech v Karibiku, ve střední Americe a ve státech v povodí Amazonky. V zemích výskytu mají balsové stromy odlišné lokální názvy, např. topa (Peru), tacarirua (Venezuela), gatillo (Nikaragua), guano (Honduras), gonote či maho (Mexiko). V Equadoru je známa pod jménem boya. Balsové stromy rostou v přírodě velmi rychle v malých skupinkách daleko od sebe. Za 6 měsíců po vyklíčení má kmen průměr kolem 3 cm a je vysoký asi 30 cm. Kácí se po 6 – 10 letech. To má 18 – 25 m a kmen má průměr 30 – 110 cm. Pokud roste volně, dosahuje průměr kmene až 2 m. Díky rychlému růstu má balsové dřevo výrazně pórovitou strukturu a má mimořádně malou hustotu (0,1 – 0,2, maximálně 0,4 g/cm³). Díky své malé hustotě je balsové dřevo častým materiálem pro stavbu leteckých a jiných modelů. Barva dřeva je obecně světlá, vyskytují se odstíny bílé, šedé či světle hnědé. Indiáni Jižní Ameriky používají balsové dřevo jako materiál pro stavbu vorů. Ve španělštině slovo balsa znamená vor. Roku 1947 se balsové vory dostaly do obecného povědomí díky plavbě norského cestovatele Thora Heyerdahla, který za použití původních indiánských technologií vyrobil balsový vor, který nazval Kon-Tiki, a vykonal s ním plavbu dlouhou 6 800 km napříč Tichým oceánem. (Podle Wikipedie.cz)  
2) Kdyby snad někdo zapomněl „trojčlenku“, tak tady je pomůcka – x [mm] = reálná výška plotu v mm x 1 / 160. Pozn.: Občas taky potřebuju jednoduchou radu :-).

Zdroj: Wikipedie.cz [10]

Hlav, 3. 3. 2010