- Honzíkovy vláčky - https://www.honzikovyvlacky.cz -

Listnaté stromy

Ještě před časem jsem netušil, že modely stromů jdou vytvořit ze starého vodiče, lepidla a posypu. To proto, že mám v oboru modelaření třicetiletou absenci. V dobách, kdy jsem kupoval první mašinky a vagonky od PIKO byl největším hitem techniky tranzistorák T60! Pamětníci vědí, o čem hovořím, děcka si skočí do Národního technického muzea.

Stromečky: Geniální nápad motat je z odizolovaných vodičů jsem si samozřejmě vyzkoušel taky. Ale – a to zdůrazňuji – až poté, co jsem si trošku ujasnil botaniku – tedy přesněji kapitolu stromy. Přiznávám, že tahle vědecká disciplína (botanika) mne nebavila už na devítiletce.

Koupil jsem si proto (k velkému údivu manželky) super publikaci “Nový průvodce přírodou – STROMY” – autoři jsou Margot a Roland Spohnovi; odvedli pěknou práci; kdybych mohl, vyseknul bych jim poklonu; fakt dobré. V Česku knihu vydal česky Knižní klub v Praze – ISBN978-80-242-2044-4.

Takže, celé letošní léto, kudy jsem chodil, tudy jsem pozoroval stromy a porovnával je s vyobrazeními v cit. publikaci. Mezi rodinnými příslušníky jsem kvůli tomu považován za podivína. Leč vytrval jsem! Teď už konečně, v šedesáti letech věku, rozeznám olši od topolu. (POZOR: Odborník ví, o čem mluvím! Tyhle dva dryhy stromů mají k sobě velmi blízko…).

V nabídkách tuzemských i zahraničních webů je přemnoho modelových produktů, které se stromům podobají velmi věrně, ale i také velmi vzdáleně. Dusil jsem smích, když jsem na jednom webu našel rozdělení na stromy “dokonalé”, “výhodné” a “úsporné”. To je fakt síla!

Modelové stromy jsou buď kvalitní, nebo nekvalitní (těch je bohužel víc). A já teď nechci recenzovat. Leč k metodě zkrouceného drátu a posypu mám jednu zkušenost, kterou buď berte, nebo nechte.

Metoda s posypem větví z drátu potřených lepidlem pískem mi nevyšla. Asi jsem to všechno špatně namíchal. Zdálo se mi totiž, že ten písek, který má jistě za cíl vytvořit hrubší strukturu kmenu a větví a tím imitovat kůru – a zdůrazňuji, že jsem použil super jemný písek od Balatonu -, mi zapříčiňoval, že se mi směs NElepila k větvičkám z drátků. Možná jsem měl celý poloprodukt nejdříve nastříkat tzv. saponátovou vodou (kapka saponátu ve vodě), aby se z drátků odmočil můj pot ulpělý při motání stromečku? Nevím! Někde jsem se dočetl, že příčinou nepřilnutí lepidla není ani tak mastnosta, jako jakési povrchové pnutí molekul vody. Tohle bych potřeboval objasnit. Tak či onak, už nikdy nebudu metodu s pískem opakovat.

Rozhodně lepší (byť pracnější) se mi jeví obalování základních drátěných kmenů a větví toaletním papírem následně prosycovaným Herkulesem (žena řvala, že jí ničím strategické rodinné zásoby).

Nicméně, jelikož jsem byl po chvilce obalování kmenu a větví tímto velejemným papírem upatlaný jak včelka při snůšce medu, vymyslel jsem Ameriku. Namíchal jsem si PAPPMACHÉ – v modelářské praxi naprosto opomíjený a velmi účelný produkt (opomíjený z mého pohledu proto, že o něm skoro nikdo na webech nepíše) – do kterého jsem přidal trošku tuzemského Herkulesu a kapku jakéhosi sajrajtu na nádobí. Konzistenci medové hmoty (regulováno přidáváním substance z pytlíku “Pappmaché”) jsem štětcem s ostřejšími chlupy nanášel na větve stromku (česky řečeno patlal), který jsem za spodní část kmene držel ve volné ruce. Práce byla bez problémů, po uschnutí první vrstvy jsem totéž zopakoval. Nevím, proč tohle někdo nepopsal dříve? Ten Pappmaché (nebo “ta”, nebo dokonce “to” Pappmaché?) je fakt užitečná věc.

Faktem je – a to je báječné zjištění -, že Pappmaché je relativně levný produkt. Nezkušeně jsem ho (ji) objednával v nejmenovaném e-obchodu na konci republiky, když největší položkou u kusovky bývá poštovné, a oni to mají na pultu v kdejakém pořádném papírnictví. (Poznámka: Doporučuji seznámit se se slečnami-prodavačkami v úplně nejbližším papírnictví z pohledu vašeho bydliště. Dám krk na to, že i tam mají hodně prospěšných věcí pro modeláře, jako u nás na Bělohorské ul. v Praze 6.

Takže, nakroucené větvě stromku z drátků jsem pokryl Pappmaché, do kteréhož rozmíchaného hustého roztoku jsem přidal trošku Herkulesu a opravdu pidi-kapku saponátu (zajistí dokonalé vzlínání). To už jsem vlastně popsal. Šlo to normálně, jako každá modelářská práce v měřítku, kdy brejle jsou na nic. Pravda, na některé větvičky jsem se musel po zaschnutí první vrstvy vrátit a trošku lépe je domodelovat.

Pak jsem vyrobenou “věc” napatlal barvou (barvami) – tady bych rád odkázal na odborníky, kteří k mému příspěvku diskutovali a jenž doporučuji kopíroval. A hotovo.

*   *   *  

DISKUSE

Tomáš:
Pracuji na stromečkách už celý prázdniny, po té co jsem zavrhl typ Merlík… Koster už mám něco okolo stovky, „zalistěných“ tak 20.

Honza168:
Když dovolíš, kolego, některé z Tvých stromečků (zejm. P6020005) mi připomněly sousedku, která už léta nosí furt stejnou, dnes už zmuchlanou paruku, a myslí si o sobě kdoví co.
Doufám, že jsem Tě tímto příměrem nenaštval. Ono, i když se podíváš na profi-výrobek, vždycky se rozhoduješ pocitově – podle toho, jak se Ti ta či ona věc líbí. U modelařiny jde ještě o všemožnou snahu přiblížit se realitě, ale to jistě víš a ctíš. Takže, kuk z okna… nebo do lexikonu. Prostě, jde mi o to, že jsem si po shlédnutí některých Tvých výtvorů nepřipomenul žádný z produktů matky přírody (u té “05″).
Stromkařům vřele doporučuju publikaci STROMY – nový typ průvodce přírodou (autoři Margot a Roland Spohnovi, česky vyd. Knižní klub v Praze, 2008, ISBN 978-80-242-2044-4). Když nákresy a fotky zde obsažené porovnáte s katalogovými nabídkami i renomovaných výrobců modelových stromků, najednou uvidíte, jak nás šidí (myšleno v dobrém – ono totiž udělat model stromku a ještě navíc sériově, to je dost pěkná makačka). O to víc by taková knížečka (nebo i jiná) neměla chybět v knihovničce modeláře, který se do výroby stromečků pouští sám. Vždycky totiž vykroutí originál, jako ta příroda. V cit. knížce je realita důležitá minimálně pro inspiraci, ale také pro korekci svých výtvorů.
Zpátky k Tvým stromečkům a co mi na některých vadí: že jim lezou hodně tlusté větve z koruny. To příroda neumí. Já si myslím, že jsi použil moc tlustý a tuhý drát. Osobně normálně kroutím tenké měděné drátečky získané z odizolovaných vodičů už od kořenů (s hliníkem nemám dobrou zkušenost, nadělal jsem si dírky do prstů). Taky jsem ale zkusil zkroutit základ z cca 6 či 8 prutů z tzv. zvonkového drátu, kterými jsem namodeloval základní kostru stromu. (Bavíme se o listnáčích.)
Pak jsem dole u paty stromu naletoval asi o 50 % delší tenké drátky získané odizolováním kablíku, aby se mi lépe pracovalo. Tyhle tenké drátky jsem ovinul okolo kmenu (pěkně mi ztloustnul) a pokračoval po rozdělení svazku okolo hlavních větví, které ale po určité délce skončily(!), a já stále pokračoval v kroucení těch tenkých drátků do podoby tenčích a tenčích větví a větviček, až mi na konci zbyly “proutky”.
Další úprava polotovaru je jasná. Lepení foliáže prosypávané listovým posypem (používám lepidlo ve spreji od UHU (Nr.48900) – mají ho v každém pořádném papírnictví).
Jo, zapomněl jsem na barvení a taky na zapatlání drátků. Vyzkoušel jsem a doporučuju obalit kmen a větve Pappermaché smíchanou s Herkulesem (asi 10:1) a zakápnutou jarem. To je opravdu moc užitečná hmota, která se celkem dobře nanáší štětcem. No, a když někde nějaký drátek přečuhoval z koruny, tak cvak.. Takže, neboj se korunu toho Tvého stromu proštípat jak sadař. Ty silnější drátky jsou dobré na borovice. U těch jsem přidával tenké drátky až v koruně. To je také dobrá finta.

xtepn01:
Na základě Houmrova skvělého popisu stavby stromů jsem se pustil do stavby své první břízy. Postup jsem upravil pro svou N-kovou velikost. Na rozdíl od uvedené kašičky, která by pro N-ko byla moc hrubá, je kůra tvořena omotaným toaletním papírem. Bříza je stříknutá černou základovkou (ze spreje) a pak malovaná bílou a černou temperou, nakonec jsem stroj stříknul matným lakem a upravil patinou (prach a hlína). Na listí jsem použil Naturex mikro zelená břízová přestříknutá lepidlem na posypy. S výsledkem jsem spokojen, i když to Houmrovy dokonalosti nedosahuje.

Petr Zatřepálek:
Na N-ko mi to připadá dobrý – barvu konce větví ti už kolega vytknul, já bych příště navrhoval udělat tenčí větve – bude to sice pracnější, ale zkus konce větví ze svazku drátů rozplétat, aby vzniklo další větvení, nebo několik drátů ze svazku zhruba v půlce větve ustřihni – větev se bude pak ke konci zužovat do tenka jako je tomu i v reálu.
Kůru po nabarvení napusť ještě “špinavou vodičkou“ (hodně zředěná paynovou šedí nebo kaselskou hnědí), aby se zdůraznila její struktura a teprve pak aplikuj listy.
Bohužel pro N-ko jsou takovéto detaily hodně titěrný – ale celý model neskutečně zvednou… Právě pro tu titěrnost zůstávám raděj u HO  .

No, po pravdě mi zas ty tvoje stromy ujetý nepřijdou – i příroda občas zazmatkuje – co ale drtí mně, jsou ty hnus křoviska co máš u kolejí – trčí z toho dráty (že by Polák křoví??). Nebo je vidět, že to je z islandského mechu či jiného čerta!
Zainvestuj do Woodland scenic/Noch Polyfiber síťky (kat. č. 95750) – natrháš z ní kousek, stříkneš lakem, nebo lepidlem a aplikuješ listoví taky od Nocha (třeba 07160) – výsledek pak vypadá takto.

Honza168:
Moooooc pěkný výřez krajinky, i ten tank (ale o vojenské technice až někdy jindy). Opravdu se mi to líbí, i ta diskuse. Zasloužíš si Petře pochvalu, hlavně za námět na použitý materiál. To je k nezaplacení!

Radek:
Souhlas, taky bych to neviděl tak tragicky. Jestli tá 5 připomíná paruku, tak možná proto, že je moc učesaná. Myslím, že kdyby se to listoví trocha načechralo, ještě zheskne. Moc se mi líbí, že má přiměřeně silný kmen, to se u modelů vidí málo kdy.