[1]Stále častěji se mi vrací myšlenka jakým článkem jednou ukončím předlouhou tvoru webu Honzíkovy vláčky (do současnosti téměř 16 let). A budu to já kdo ho napíše? Myslím, že to co nabízím dneska, by mohlo být odpovídající téma. Ale ještě nekončím, aby zase nevznikla panika. Zrovna nedávno mi bylo jedním čtenářem z Brna vyčteno, že se zbytečně často opakuju s tématem „ukončení webu“. Možná, ale aspoň je patrné, že mám starost o to, co bude, až nebudu. Modelářské nápady jsem postupně vystřílel, celá řada jich beztak vznikala postupně jako popis modelářských akcí mých, nebo kamarádů. No a jelikož jsme v „modelářském útlumu“, není o čem psát. To je podstata problému.
V polovině července jsme s vnukem Vojtou vyrazili do depozitu Železničního muzea Národního technického muzea v Chomutově. Několikadenní ochlazení přišlo vhod. Můj „strojařský nos“ okamžitě zaregistroval známý odér oleje, karboly, nafty a kdoví čeho, co je pro tyto provozy charakteristické. Vojtovi to zde ale moc nevonělo, prý bude „ajtík“.
Opakovaná návštěva pochopitelně svádí ke srovnávání a hledání novinek. Pár novinek zde je. Hned vpravo vedle pokladny je vedle pravé rotundy (z pohledu od vstupu) otevřena nová poměrně velká hala, ve které jsou ale jen z jedné strany přístupné dvě parní lokomotivy, z nichž jedna je Ušatá. Na kolejích za nimi je nepřehledně odstaveno všelicos. Hodně mi to připomínalo bordel, který jsem měl v garáži, když jsem kdysi ještě garáž měl.
Bohužel, slušně řečeno, jistý chaos navršených věcí v prolukách na podlaze mezi exponáty na kolejích čeká návštěvníky v obou rotundách. Chápu, že místa pro bezpočet muzejních předmětů v péči NTM je málo, zvláště když o objektu muzea na Masarykově nádraží v Praze se jenom sní a smělé plány se lidu ukazují jen při nějakých výročích obvykle v pětiletých interval, přičemž každému je jasné, že dřív než nové muzeum železnice budeme mít kosmonauta na Měsíci.
Další věc, kterou v Chomutově nelze přehlednout, je fakt, že na exponáty milionových hodnot doslova viditelně padá, resp. se vrší prach. Lze to krásně porovnat na dříve pořízených fotkách. Chápu, že vytřít hadrem podlahu a prachovkou setřít vitríny někde v objektu na Letné je zcela něco jiného jak očistit a „vyleštit“ jen jednu jedinou parní lokomotivu. No, to je sice pravda, ale na druhou stranu vrstva prachu a špíny je rozhodně něco jiného než „patina“. To ale rozhodně není kritika těch obrazně řečeno „pěti a půl kustodů“, které má Železniční muzeum k dispozici, a kteří se starají o provoz a všechno možné. Že by zase chyběly peníze? Z mého pohledu je v „kultuře“ placených pozic až až. Vždyť z každé titulní stránky magazínu kouká přehršel hééreček a jejich protějšků. A těch moudrostí, co trousí. Bože! Na můj vkus by jich stačila polovina. Každá „volná noha“ by při čištění kulturních a technických exponátů přišla vhod.
A když už dštím oheň a síru (kdoví, jestli bych k tomu měl ještě někdy šanci), stálo by zato investovat do nových informačních panelů u exponátů, když už není na to jít s dobou a pořídit nějakou elektronickou fajnovost, jako to mají v muzeích jinde ve světě. Jednak pár panelů zmizelo (asi jak byl zabordelováván prostor mezi lokomotivami), ale hlavně – zdaleka ne každý přečte ze dvou kroků nápis (díky velikosti písma), natož pak popisný text. K tomu se musí předklonit i člověk se zdravým zrakem. K čemu jsou na panelech opakované texty v němčině a angličtině nevím (viz ad výše).
Vojta ode mne možná dostal výklad dostatečný jeho věku. Dokonce jsem chvílemi měl i několik dalších posluchačů. O to ale nejde. Sám bych upřímně přivítal pro rozšíření svých znalostí již zmíněnou „malou kouzelnou krabičku“, ze které bych se dozvěděl, dejme tomu ve třech úrovních odbornosti, vše potřebné o tom kterém exponátu. Chceš poslouchat, poslouchej. Nezajímá tě to, ťuk na tlačítko a jdeme dál. Myslím, že muzeum není to pravé místo, kde by se měl zastavit čas.
Všechno je o nápadech. Jestlipak ještě existuje něco jako „vědecká rada“ ředitele NTM, resp. ŽM NTM? Mám dojem, že před posledním převratem takový poradní orgán v muzeu existoval. Funkční poradní orgán není klacek na ředitele. Víc hlav – víc rozumu. Něco o tom vím 🙂
Obrazová příloha
Foto hlav
.