Vánoční besídky vs. vánoční běsnění, aneb PF 2015

^[1]„Zase nic nepíšeš,“ slíznul jsem hned od několika návštěvníků sobotní burzy v Opletalce. Nic mi nepomohly výmluvy, že nemám psát o čem, navíc že mám předvánoční depku a taky že mne bolí už dva měsíce záda. Ono by vlastně bylo o čem psát, ale to by mi zase někteří jiní vyčítali, že nemám plést oduševnělé činy některých politiků, na které mám pifku, mezi obdivuhodné modelářské aktivity slušných mašinkářů.

  Už to zase vypadá, že nestihnu plán. Vnoučatům jsem slíbil, že do vánoc budeme jezdit, ale zasekl jsem se na dokončení „města“ a okolí nádraží. Činžáky, které už dávno měly stát a svítit na kolejišti, mám stále rozložené po stole. Jsou v nich sice už zabudované komůrky a v nich instalované LED i s odpory (a že jich v těch pěti činžácích je!). Od komůrek vede vždy pár vodičů. Pět párů vodičů je svedeno do jednoho konektoru, jenž je podle přesně vymyšleného plánu nastrčený na kolíky příslušného dekodéru pro osvětlení (blíže ZDE ^[2]). V některých větších domečcích jsem musel použít dva dekodéry kvůli tomu, že počet komůrek zde je (skoro) dvojnásobný. Dekodéry jsou připojeny přes „rozbočovačku“ (využiji osm výstupů, dva budou v rezervě) k jedné základnové stanici, jež bude připojena k napájení 12V a současně k vývodu J, K od centrály.

[3]

[4]

Fulda mi vykoumal a vlastnoručně postavil speciální ovladač (něco jako „miniTCO“) – blíže ZDE ^[5] -, i když přitom dost brblal, že musí jeho skvělé komponenty pro digitální systém připojovat k obyčejným vypínačům na mém ovládacím panelu. 🙂  Na přiloženém snímku v textu je toto „udělátko“ vidět vpravo dole. Tento ovladač se  připojí do série k již dávno instalovaným ovladačům Xbus TCO v bedýnce s ovládacím panelem, což detailně popisuji ZDE ^[6].

   Dekodéry pro osvětlení jsou již jednotlivě odzkoušené a naprogramované. Jejich autorovi se skutečně povedlo zvolit dostatečné rozpětí doby svícení jednotlivých (pěti) okruhů, takže když se to všechno pěkně pošteluje, tak image rozsvěcení a zhášení světel v oknech domečků je dokonalý (samozřejmě, dekodér umí rozsvěcovat a zhasínat cokoliv jiného, co na kolejišti svítí, třeba pouliční světla atd.).

  Znovu musím v této souvislosti pro event. zájemce o tento způsob osvětlení modelů domů připomenout fintu, která mi dlouho unikala, a kteroužto jsem okoukal až u Pavla Tvrze. Světlo od LED dokonale zakamuflované v komůrkách může svítit pouze směrem ven z oken, před kterými je ovšem tzv. maska s okrášlením oken, jak ji dodává výrobce domečků. Detailně to popisuju ZDE ^[7]. Efekt je skutečně dokonalý, zvláště když se sem tam do komůrek instaluje LED vyzařující odlišnou barvu světla než teple bílou (studenou bílou = zářivka, červenou = okna bordelu atd.).

  No, tak teď už jen potřebuju na stole vyzkoušet všechny zapojené domečky spolu s ovládáním speciálního miniTCO a event. doladit dobu svícení LED tam, kde to bude potřeba. Pak všechno nainstalovat do kolejiště, okolo domů a nádraží vysázet trávu, keře a stromy. A taky se musím vrátit ke kašně, kterou musím nabarvit, nalít do ní vodu a přilepit na sokl nějakého důležitého potentáta (ještě furt nevím, jestli tam mám dát nějakého dávného Pernštejna, nebo Kalouska či Bendu, abych je měl na očích!). Ale právě vyřešení těchto velmi důležitých detailů zřejmě zdrží oficiální otevření kolejiště. Ostatně, otevření tunelu Blanka je taky v lehkém několikaletém skluzu. A nic se neděje!

*     *     *

  Konec roku je ve znamení všelijakých vánočních besídek. Copak, z besídek dětí ve škole či školce nebolí druhý den hlava, ale některé besídky dospěláků – to je dílo! Honzíkovu besídku ve škole jsem nestihl, protože mladý pán byl postižen chřipkou. Ale na Aniččinu besídku ve školce jsem pozvánku dostal a pěkně si ji užil. Jakmile dostane ženská sukýnku, hned se dějí divy. Natřásání, vrtění zadkem, předvádění se, mávání do publika…

^[8]

*     *     *

  Besídka v Naganu byla o něco náročnější. Tradičně jsme ji pojali jako trénink na nadcházející svátky obžerstva. Pro štamgasty se opět podávala pečená kachna se dvěma druhy knedlíků a zelí, tentokrát bylo i dost šťavnatého výpeku. Bohužel, dělení opečeného ptáka na porce nemělo takovou eleganci, jako jindy, neb praxí osvědčený spravedlivý dělič porcí měl zrovna nějaké zdravotní potíže, takže se práce ujal samozvolený náhradník. Bylo hrozné jej pozorovat, jak svými špinavými pařáty dotrhával hala-bala nastřižené stehno a přitom tvrdil, že si ruce otřel – o tyč v tramvaji! Pravda je ovšem i taková, že přes tyhle potíže se mu podařilo spravedlivě podělit všechny platící a nikdo se nevzbouřil. Náhodní hosté mohli hostině přihlížet, avšak pro ně obsluha nabízela tlačenku s cibulí a octem. Pak bylo také kafíčko i vánoční cukroví od Jirkové nevěsty, kterážto je cukrářkou. Právě její prasátka z lineckého těsta s čokoládovým nápisem nadcházejícího roku mi posloužila jako inspirace pro vánoční kartu. A jelikož kačenka musí plavat, zase to dopadlo jako obvykle! Víc než cokoliv jiného dokreslí následky naší vánoční besídky výběr z korespondence proběhnuvší druhý den ráno mezi aktéry a těmi, co měli pro ten večer omluvenku z „vážných rodinných“ důvodů:

  „Mimochodem – koho dnes bolí hlava, tak už je znám hlavní viník. Za bolest hlavy dnes ráno může ten, kdo tam včera nebyl. A to jak za naší, tak i za bolest hlavy paní M. (která měla ten večer vycházku – pozn. red.). Jsme za něj všichni museli chlastat a on si klidně doma hrál s vláčkama.“

  „Tak to mám nejraději. Ráno mě zprdne žena, že jsem si neprosadil hospodu a jí teď po firemním večírku bolí hlava. Přijdu do práce a tady mě zase hned zprdne F., že jste museli chlastat i za mně, takže za vaše bolehlavy mohu taky já…“

  „Ku***, co jsme to včera chlastali?“

  „…to co obvykle, jen trochu více lihovin, aby si kachnička naposledy dobře zaplavala…“

  „…jak kdo, ale ty jsi měl to prezidentský pití (viróza, nebo jak se to sakra jmenuje)…“

„…ráno krásně, pěkně bezbolestné, prostě paráda. Jo Jirko, jinak na prasátka máš u mě objednávku od děvčat z práce na 600 ks na příští rok.“

  Tak to by stačilo! Už jen pár fotek na dokreslení perfektní vánoční besídky, při které došlo i na dekorování naší milé servírky Alenky, na několik nových poznatků z oboru a nakonec i na některá strategická rozhodnutí.

  A málem bych zapomněl! Skoro jako minule. Fulda měl před pár týdny zaokrouhlených čtyřicet. Věk jistě hodný zřetele, ovšem ani zdaleka ještě nedostatečný k tomu, aby mohl radit ve všem a každému. Dostal k tomuto svému kulatému výročí drobnost, o které sice nahlas nemluví, ale na kterou myslí kudy chodí! Kamera zaznamenala, že někteří na to nejen myslí, ale by si to přáli i mít…

[Show as slideshow] ^[9]

 *     *     *

  Na posledním letošním výměnném setkání modelářů v Opletalce bylo taky hodně živo. Ale jinak. Až jsem to nečekal. Lidí zde bylo jak na Staromáku při druhém a třetím adventu dohromady, z nich aspoň čtvrtina baťůžkářů, kteří jak se prodírali uličkami, tak přezkami natrhávali oděvy ostatních hostů, nebo rovnou shazovali zboží se stolů. Tenhle český zvyk drát se vpřed davem lidí s ruksakem na zádech se pro nás stává stejně cizinci obdivovaný jako bílé ponožky v sandálech. No, aspoň něco umíme dokonale.

  Mezi osmou a půl desátou to bylo na burze fakt o život, pak se dav zmenšil. A kupodivu se i nakupovalo, což už obvykle na konci roku nebývalo tak časté. Tentokrát byl zájem prakticky o všechno, co na burzu nosím. Někteří zákazníci (zejm. pravidelní) si všimli, že jsem v N-šopíku pozastavil objednávky modulů a dekodérů ze série DIGI-CZ. Ano, je to tak. Řešíme zásadní opatření s cílem zlepšení kvality nabízených výrobků a také přenesení prodeje těchto komponentů na kolegu. Pokud se obě tyto zásadní věci povedou během měsíce, bude vyhráno. Pokud ne, nedá se nic dělat.

  Také jsem asi vystrašil některé své pravidelné zákazníky upřímně míněným a s dosti velkým předstihem zveřejněným oznámením, že přemýšlím o předání štafety. Předběžně a nahlas jsem zauvažoval, že ke konci roku 2015 nabídnu N-šopík někomu jinému, řekněme rovnou mladšímu, pokud se ovšem někdo takový najde. Musím říct, že mne potěšilo několik kolegů, kteří mi vyjádřili „mírný nesouhlas“ s touto úvahou. Ale co si budeme povídat – čas nezastavíš. Někdo má sílu dělat děti, řídit stát, vést firmu a co já vím co dalšího třeba i v sedmdesáti a více letech. Proč ne? Já bych chtěl z aktivit prostého živnostníka vycouvat ve zdraví, a taky před tím, než si budu muset kupovat registrační pokladnu a kdo ví co ještě. A to je všechno. Pro pořádek tedy opakuji: Nekončím, ale uvažuji o tom. A ještě: Bavíme se o N-šopíku, nikoliv o webu Honzíkovy vláčky.

*     *     *

  Teď už mi jen dovolte, abych vám všem popřál klidný závěr roku a v tom novém roce 2015 pak zdraví, štěstí a pohodu. A také děkuji svým obchodním přátelům a všem, kteří mi vyjádřili spokojenost i upřímnou kritiku jak s webem Honzíkovy vláčky, tak s N-šopíkem.

Jan Hlaváček

^[10]

(Foto hlav: Autor se omlouvá za firmu Samsung za velmi nekvalitní náhražku foťáku, který instalovala do telefonu Samsung mini4 – viz galerie)

.