Popisovaná vratná pojistka je sice zajímavá, ale domnívám se, že obvod by měl být doplněn klopným obvodem s funkcí jako jistič, aby po aktivaci vratné pojistky došlo nejprve k aktivnímu odstranění původu „poruchy“ a pak se obvod teprve znova „zapnul“. Jinak se celý obvod „rozkmitá“, protože po aktivaci vratné pojistky dojde k odpojení zdroje. Tím přestane obvodem protékat proud a tak „zmizí“ jak zkrat, tak přetížení, obvod se znova uvede do provozu a protože původ poruchy nebyl odstraněn, tak dojde znova k aktivaci vratné pojistky a celý děj se znova opakuje – a tím se zařízení rozkmitá.
Pokud nedojde k odstranění příčiny (tedy zkratu nebo přetížení) nedochází u navržené pojistky k přerušení obvodu, pouze mnohonásobně vzroste odpor PPTC. Protože zátěž má v tom čase malý odpor, je na součástce PPTC téměř celé napětí zdroje a protékajícím malým proudem (není nulový !) se udržuje ve vysokoohmickém stavu. Až po odstranění příčiny (velké zátěže) dojde k návratu do ustáleného stavu (odpor 1 – 2 ohmy). Kmitání tedy nehrozí. Podobné pojistky se používají např. v uzavřených obvodech ve výpočtové i kozmické technice. Pro víc informací: http://www.te.com/content/dam/te/global/english/products/Circuit-Protection/knowledge-center/documents/polyswitch-fundamentals.pdf
Tato pojistka byla navržena jako ochrana transformátoru, resp. vedení – tedy pomalá. Počítám s jejím umístněním mezi transformátor a booster. Samotná trakce je chráněná ochranou v boosteru, která je podstatně rychlejší. Aby zůstal booster napájený i při poruše v kolejišti, je nutné, aby pojistka před ním byla pomalejší než jeho interní ochrana.
Pokud potřebujeme rychlou pojistku, neřeší se pomocí PPTC, ale obvykle rychlými tyristory, nebo výkonovými FET tranzistory.
Pokud jde o měření, mohu se o nějaké pokusit. Trochu je problém s vybavením (nemám výkonový reostat, musím zkusit nějakou jinou zátěž, např. autožárovky). Při jednoduchém zkratování výstupu obvodu dochází k vypnutí cca do 0,3 sekundy.
Omlouvám se čtenářům i vydavateli, v tabulce je v předposledním řádku u součástek TR1, TR101 uveden chybný text „pro střídavé napětí 20V např. 1,5KE22A, pro 25V např. 1,5KE27CA“
Správně má být „pro střídavé napětí 20V např. 1,5KE22CA“… Zbytek je správně. (Chybělo písmeno C v označení transilu.)
3.4.2012 at 22:37
Popisovaná vratná pojistka je sice zajímavá, ale domnívám se, že obvod by měl být doplněn klopným obvodem s funkcí jako jistič, aby po aktivaci vratné pojistky došlo nejprve k aktivnímu odstranění původu „poruchy“ a pak se obvod teprve znova „zapnul“. Jinak se celý obvod „rozkmitá“, protože po aktivaci vratné pojistky dojde k odpojení zdroje. Tím přestane obvodem protékat proud a tak „zmizí“ jak zkrat, tak přetížení, obvod se znova uvede do provozu a protože původ poruchy nebyl odstraněn, tak dojde znova k aktivaci vratné pojistky a celý děj se znova opakuje – a tím se zařízení rozkmitá.
4.4.2012 at 09:34
Pokud nedojde k odstranění příčiny (tedy zkratu nebo přetížení) nedochází u navržené pojistky k přerušení obvodu, pouze mnohonásobně vzroste odpor PPTC. Protože zátěž má v tom čase malý odpor, je na součástce PPTC téměř celé napětí zdroje a protékajícím malým proudem (není nulový !) se udržuje ve vysokoohmickém stavu. Až po odstranění příčiny (velké zátěže) dojde k návratu do ustáleného stavu (odpor 1 – 2 ohmy). Kmitání tedy nehrozí. Podobné pojistky se používají např. v uzavřených obvodech ve výpočtové i kozmické technice. Pro víc informací: http://www.te.com/content/dam/te/global/english/products/Circuit-Protection/knowledge-center/documents/polyswitch-fundamentals.pdf
4.4.2012 at 10:31
Vzhledem k dlouhý reakční době se zákmitů nebojím. Spíše se bojím, zda nedojde k poškození zařízení, které má býti chráněno.
Rád bych se zeptal autora, zda by mohl zveřejnit průběh proudu při překročení max proudu (třebas o 1 A)
4.4.2012 at 13:23
Tato pojistka byla navržena jako ochrana transformátoru, resp. vedení – tedy pomalá. Počítám s jejím umístněním mezi transformátor a booster. Samotná trakce je chráněná ochranou v boosteru, která je podstatně rychlejší. Aby zůstal booster napájený i při poruše v kolejišti, je nutné, aby pojistka před ním byla pomalejší než jeho interní ochrana.
Pokud potřebujeme rychlou pojistku, neřeší se pomocí PPTC, ale obvykle rychlými tyristory, nebo výkonovými FET tranzistory.
Pokud jde o měření, mohu se o nějaké pokusit. Trochu je problém s vybavením (nemám výkonový reostat, musím zkusit nějakou jinou zátěž, např. autožárovky). Při jednoduchém zkratování výstupu obvodu dochází k vypnutí cca do 0,3 sekundy.
15.2.2018 at 10:05
Omlouvám se čtenářům i vydavateli, v tabulce je v předposledním řádku u součástek TR1, TR101 uveden chybný text „pro střídavé napětí 20V např. 1,5KE22A, pro 25V např. 1,5KE27CA“
Správně má být „pro střídavé napětí 20V např. 1,5KE22CA“… Zbytek je správně. (Chybělo písmeno C v označení transilu.)
24.3.2018 at 22:55
Dotaz: Kde prosím najdu v programu Eagle tu proudovou pojistku? Nikde jsem jí nenašel… Děkuju.
25.3.2018 at 16:56
Dobrý den, nejvíc proudových pojistek je v knihovně polyswitch.lbr. Asi by se našly i jinde, ale tady jsou jak drátové různých rozměrů, tak i SMD.