Honzíkovy vláčky

Dodatek o zkoušce Diavy

Autor: admin Vydáno: 13.12.2011

Před pár dny jsem ZDE publikoval názor kolegy Křemečka, který sdělil poznatek, že léta letoucí čistí koleje přípravkem na čištění nábytku zv. Diava. Nebyl zase až tak velký problém zjistit, že Diava se stále vyrábí na Slovensku. Několik pamětníků si připomenulo, že ji zná a dokonce že ji v praxi i použili – ne tak k čištění kolejí. A stalo se, že propukla bouřlivá debata. Dokonce bych řekl, že modelářský svět se rozdělil na „diavisty“ a ty ostatní. A už jsem taky dostal kartáč i za to, že jsem prý seřval Merhauta.     

  Pravda, v diskusi k Diavě (v původím článku) to vypadá, že až se potkáme z Honzou Merhautem, že si kvůli ní namlátíme. S Merhautem bych se nepral ani kvůli nějaké osmnáctce (protože je starší a větší a hlavně proto, že se neperu), natož kvůli nějaké Diavě.
  Takže, zašel jsem dnes do drogérie, za čtyři pětky si koupil malou flašku červené Diavy a donesl si ji domů. Otevřel, čuchnul a zjistil (bez analytických přístrojů), že smrdí jako petrolej. Nic bych za to nedal, že to je chemikálie postavená přesně na této bázi, zvláště když ověřeně víme, že čistí a maže. Vzpomněl jsem si přitom čuchání k Diavě, jak jsme se na vojně tajně opalovali v autoparku a jak se někteří machři matlali naftou, aby rychleji zhnědli. Většina si tak významně vysušila pokožku, že skončili na ošetřovně.
  Do toho mého laborování s osvědčeným slovenským čistidlem zcela náhodou přišla na návštěvu dcera, a aniž by tušila, s čím si dědek zrovna hraje, už od dveří ječela, ať si vyvětráme, že mám v bytě smrad, jako kdybychom měli pod kobercem chcíplého psa. Naštěstí ji více interesovala debata s matkou o cukroví, tak jsem se mohl v klidu dál věnovat výzkumu účinků Diavy.
  Jak je patrné z přiložených obrázků – už jenom na truc Merhautovi, který tvrdí, že by si nic takového na koleje nedal – jsem odkápl minimální množství této „zázračné vodičky“ na hadřík a několikrát s ním přejel koleje na mém zkušební okruhu, který jsem již dříve představil. Tato kolej je v zásadě nová, pravda, čištěná ještě nebyla. Hned po dvojím či trojím přejetí kolejí tam a zpátky jsem pořídil první snímek (obr. 1).  Je na něm jasně patrná skvrna od „mastného“ čističe, ale i stopy po špíně setřené z kolejí. Na obr. 2 je pak patrné, že jsem suchou částí hadříku kolej očistil a přitom „stáhl“ další vrstvu špíny. To samé je vidět na obr. 3 a 4 z jiné části koleje.
  Po důkladném „vysušení“ očištěných kolejnic čistým hadříkem (což stejně kritikům nebude stačit, protože budou tvrdit, že mastné koleje se už stejně nikdy neodmastí) jsem provedl zkušební jízdy. Tam kde mi mašiny ještě včera jezdily jen na popostrčení, tak tam už jezdí „normálně“.
  Zdůrazňuji, že tento popis není relevantním testem čistících (a jiných) účinků Diavy. Je to jen rychlý pokus naznačující, že to asi fakt funguje. A taky že smrdí, jak potvrzují další zainteresovaní.

Obr. 1 – Kapka Diavy na hadříku a v ní stopy po setření špíny z kolejí

Obr. 2 – Bezprostředně poté špína setřená čistou částí hadříku

Obr. 3  – A ještě jednou – přetření kolejí hadrem s kapkou nasáklé Diavy…

Obr. 4 – … a vytření dosucha!

 

Foto hlav

Rubrika: VARIO, ZPRÁVY
Počet přečtení: 8 361 | Tisknout: | Poslat: