Vyprošťovací jeřáb s nosností 120 tun a doprovodný vůz

^[1]Když jsem si kupoval model sněžné frézy od firmy Tichy Train Group 160.1¹⁾ – ZDE ^[2], neodolal jsem nabídce a objednal si rovnou i stavebnici železničního jeřábu a doprovodného vozu (kat. č. 2700 a 2701). Zatímco sněžná fréza měla v krabičce i podvozky, jeřáb a doprovodný vůz nikoliv. Sehnat dvounápravové podvozky zn. Atlas s evropskými spřáhly ale není zase až tak velký problém, mají je některé e-shopy v Německu. Ačkoliv sestavení modelů těchto vozidel není vůbec nic obtíženého, spíš bych hovořil o modelářově relaxu, pár poznámek o stavbě přesto učiním.

  Už jsem na sebe několikrát prásknul, že jsem zatížený na modely jeřábů a dalších „technických“ vozidel. Až teď si vlastně uvědomuji, že ani přesně nevím, jak se takovým železničním vozidlům správně odborně říká. Snad mne někdo poučí…
  Předně, na rozdíl od mnou kritizovaných výrobků od REM (ZDE ^[3]) jsou modely od firmy Tichy Train Group naprosto dokonalé a řekl bych i pěkné (tady pokud připustíme, že americké vlaky jsou pěkné :-)). Sympatické je, že výrobce tento model nabízí v obou v Americe rozšířených měřítcích (N a 00).

Historie vyprošťovacího jeřábu

  V návodu se lze dočíst (já k tomu ovšem potřebuju překladač), že model vyprošťovacího jeřábu s nosností 120 tun vychází ze skutečné předlohy jeřábu vyráběného od roku 1909 v jednom průmyslovém závodě v Michiganu. Údajně se jedná o velmi oblíbený jeřáb používaný téměř všemi americkými železnicemi. Jeřáb se vyvážel i do zahraničí. Mnohé jeřáby jsou funkčních ještě dnes. Jednotlivé železniční správy užívaly různé barevné provedení jeřábu a doprovodných vozů, které si lze stáhnout z internetu. Ve finále jsem zvolil barevné provedení užívané v Pennsylvánii. Dlužno dodat, že doprovodné vozy jsou v nabídce firmy vlastně tři.

Příprava k sestavení modelů

  Přesné plastové výlisky jednotlivých dílů jsou adjustované v malé a pevné kartónové krabičce, ve které jsou vloženy velmi podrobný a jasný návod (pochopitelně v angličtině, ale se vše vysvětlujícími obrázky) a doplňky (např. nit imitující lana, šroubky aj.). Trošku mne rozhodily jen dvě větší matice přiložené v balení doprovodného vozu, které se mají použít jako zátěž. Firma Miniatur ^[4] by si zajisté s modelem pohrála více a vyvinula by přesně tvarovanou zátěž z bílého kovu. Je kuriózní, že u jeřábu takové vytvarované závaží výrobce dodává.
  Po vystříhání jednotlivých dílů jeřábu a doprovodného vozu z rámečků a jejich začištění jsem díly lepil rychleschnoucím lepidlem Revell. U plastů mi funguje nejlépe. V případě jeřábu vzniknou vlastně čtyři dílčí celky – podvozek, výložník, strojovna a budka, v případě vozu díly dva – podvozek a budka. Všechny – i ty nejmenší dílečky – do sebe naprosto dokonale zapadají. Nic nechybí ani nepřebývá. Při sestavování výložníku je třeba dbát na to, aby obě „kočky“ s háky nebyly do nosníků zalepeny, nýbrž se volně protáčely v čepech. Ke slepení nosníků slouží tři miniaturní válečky. Také naviják lana se nesmí přilepit, protože by s ním pak nešlo navíjet „lano“ = nit. K navíjení výrobce přidal do krabičky maličký kolíček se čtyřhranem, což je ale obvyklé u všech modelů jeřábů různých firem. Jak říkám, při lepení nebyl žádný problém, stejně jako při sestavení doprovodného vozu.

V Americe má tento jeřáb několik podob

  V této fázi doporučuji rozhodnout se o barevné kombinaci a dílčí části modelů nastříkat. Tradičně jsem jako základ použil Mr. Surfacer 1000 v několika tenoučkých vrstvách. Po dokonalém zaschnutím jsem modely nastříkal žlutou (MAT 15) a černou (MAT .8) barvou zn. Revell (opět v několika vrstvách) a barevný model přestříkal polomatným lakem.

Sestavení 

  Následně jsem vyřešil spojení podvozku jeřábu s dvounápravovými podvozky Atlas. Jako čepy jsem použil zkrácené hliníkové nýtky průměru 2 mm s půlkulatou hlavou. Naprosto přesně pasují do dírek v podvozku jeřábu.
  Pomocí tenké trubičky (sloužící jako čep) jsem sestavil v jeden celek strojovnu s výložníkem (kapičkou lepidla jsem čep z obou boků adjustoval) a tento celek jsem nasadil na podvozek; ke spojení slouží samořezný šroubek. Při jeho utahování je třeba dbát na to, aby výložník a podvozek byl v jedné ose. 
  Budku jsem ale ještě ke strojovně nelepil, protože následovala opravdová „modelářská chuťovka“ – tj. natažení „lan“. Ještě že výrobce přiložil přesný návod, jak mají „lana“ procházet přes kladky, protože jinak bych si asi zasukoval prsty. I tak to nebylo jednoduché. Odhadnul jsem délku nitě a raději přidal. Výrobce naštěstí předpokládá nešikovnost svých zákazníků, takže přikládá nit více jak dvojnásobné délky :-). Nit přeloženou na půlku jsem zachytil v drážce navijáku a pro sichr ji přilepil kapičkou lepidla. Pak jsem postupně protahoval obě poloviny „lana“ skrz kladky. Aby to nebylo jednoduché, tak kladkostroj nad strojovnou je řešen jako „vyndávací“. Bezpočtukrát jsem ho chtěl natvrdo přilepit, když se mi kroutily neposlušné nitě…

Chyby

  Přiznám se, že jsem přece jen jednu chybu udělal. V popisu výše sice říkám, kdy se má modelář rozhodnout pro barvení, ale právě tato slova vychází z nabyté zkušenosti. Původně jsem totiž nejdříve celý model sestavil (kromě budky), natahal „lana“ a teprve pak jsem model stříkal. Samozřejmě, z nití se staly neohebné „drátky“, takže jsem je musel přestříhat a nervák s nitěmi si zopakovat :-). Pravda, podruhé mi to šlo o něco lépe. 
  Nicméně, konec dobrý, všechno dobré.

______________________________________________

1) Firma Tichy Train Group má svoji webovou stránku zde: http://www.tichytraingroup.com/index.php ^[5]  
Tento model v Americe ale nabízí každý pořádný e-shop. Třeba zde: http://blwnscale.com/Tichy%20Rolling%20Stock.htm ^[6] .
Jeřáb této značky se vyrábí nejen v měřítku N ale i v měřítku 00 (H0) – viz třeba zde: http://valleymodeltrains.com/catalog/product_info.php?manufacturers_id=115&products_id=7859 ^[7] , nebo zde: http://www.structuresandtrainsbyfred.com/p-1823-120-ton-brownhoist-steam-wrecking-crane-and-a-40-ft-50-ton-flat-car.aspx ^[8] – stačí jen zadat název jeřábu do vyhledávače Google…

Obrazová příloha

^{[9]  [10]}

^[11] 

^[12]

^[13]

^[14]

Poslední dva snímky jsou ze zkušební jízdy na zkušební okruhu (nic na tom, že jedna z náprav doprovodného vozu je vykolejená – při fotografování to ani moc nevadilo :-))

 Foto hlav