- Honzíkovy vláčky - http://www.honzikovyvlacky.cz -

Příspěvek k čištění povrchu kolejnic, leč problém stále není vyřešen

[1]Prach a kolejová špína. Věčné a velmi neoblíbené téma mezi železničními modeláři. Bodejť by ne. Co už bylo na toto téma napsáno statí? Jen na některé odkazuji v závěru. Kolik zaručeně fungujících doporučení bylo prezentováno? Na větších veletrzích (v Německu) se pravidelně objevuje prodejce se zázračnou vodičkou neznámého složení určenou na čištění kolejí. V našich modelářských diskusích se lidé přou jestli je lepší líh, izopropylalkohol nebo dokonce benzín…

  Renomovaní výrobci modelů vozidel dali na trh čistící lokomotivy a vagony. Ve výčtu čisticích prostředků nelze zapomenout na brousící gumy. Tak jako Rudolfovi alchymisté nevytloukli z olova zlato, ani na odstranění kolejové špíny zatím nikdo nemá patent.

  V žádném případě nechci zlehčovat ani jednu z užívaných metod čištění kolejí, které jsem naznačil výše. Ostatně, zatím ani nemám nutnost koleje čistit, protože nemám kolejiště. Ale sleduji stesky kamarádů, zvláště těch, co mají velká kolejiště se staršími kolejemi. „Já používám čistý alkohol, kterým si namočím na takové udělátko na tyčce a utírám a utírám,“ říká jeden.  „Hlavně se nesmí ta špína šmudlat tam a zpátky, protože to pak vlaky nejezdí,“ doplňuje druhý. „Koupil jsem si TOMIXe a mám pokoj,“ holedbá se další. „Musíte se prachu bránit aktivně,“ oponuje čtvrtý, „já mám své kolejiště přikryté tenkou látkou a nemusím ho tudíž čistit tak často.“
  Jsa nezatížen těmito nezbytnými údržbovými metodami, oponoval jsem takhle jednou při diskusi na toto věčné téma Honzovi Merhautovi. Honza podle svých slov vyzkoušel všechno možné. Dokonce pro Zababov připravil speciální modul s profesionální (a dosti sofistikovanou) čističkou. Nakonec vznikl z naší pře nápad podívat se na to, jak vypadá povrch koleje po aplikaci té které čistící metody. Co se děje na povrchu kovové koleje při čištění?
  Základní otázka by ale měla být:
Z jakého materiálu jsou kolejnice? Materiál obvykle jen tušíme, protože žádný výrobce kolejiva se ještě neobtěžoval publikovat přesné metalurgické složení materiálu a jeho vlastnosti, jakož i způsob obrábění. K čemu to, že? Ale to je alfa-omega při hledání odpovědi, co se děje na povrchu koleje při aplikaci chemických čistidel, čistící gumy nebo mechanických strojků?
  Samozřejmě, řešit tento problém shlédnutím povrchu koleje prostým okem ani hodinářskou 10x zvětšující lupou nemá cenu. Nic tam není vidět. Ale využít dokonalosti elektronového mikroskopu, to už bude jiné. A tak Honza připravil vzorky a já se postaral o to ostatní.

Pro zkoumání ve skanovacím mikroskopu byla připravena nová kolej od firmy PECO, mode 55 s roztečí kolejnic 9 mm, délky 1 metr, na které bylo na čtyřech označených místech (vždy na obou kolejnicích) v délce cca 15 – 20 cm provedeno čištění s pomocí následujících pomůcek:

Technik elektronového skanovacího mikroskopu nejdříve prohlédl povrch kolejnic pod standardními optickými zvětšovacími přístroji, přičemž na povrchu kolejnic nic podstatného nezjistil. Z každé střední části kolejnice si následně připravil vzorky (shodně označené A, B, C, D – viz výše) pro testování v mikroskopu.
  Všechny snímky byly pořízeny v elektronovém skanovacím mikroskopu při zvětšeních od 292 až 352x (bližší charakteristika i postup zkoušek nejsou pro tuto stať podstatné).
  Výsledky analýzy zobrazující povrch kolejnic, které byly ošetřené způsoby popsanými výše, jsou patrné z obr. 1 až 4.
  Připomínám, že hlava kolejnice je široká cca 1 mm, pojezdová ploška (na snímku světlá plocha) má šířku cca 0,5 mm.

[2]

[3]

Obr. 1a. 1b

Na obr. 1a, b (nečištěná, nová kolejnice) jsou sice patrné drobné defekty, nicméně plocha se jeví jako rovná, na rozdíl od boků kolejnice, které připomínají povrchovou strukturu dřeva napadeného kůrovcem. Drobné tmavé útvary na snímku jsou s největší pravděpodobností zavlečené úlomky čistící gumy z vedlejších vzorků a běžný prach. Je patrné, že tyto nečistoty pouze leží na povrchu, neulpívají v rýhách.

  [4]

[5]

Obr. 2a, b 

Obr. 2a, b představuje povrch kolejnice ošetřené čisticí gumou od firmy PECO. Na povrchu jsou patrné podélné rýhy způsobené abrazivem obsaženým v gumě.  Jen zcela výjimečně jsou útržky gumy zachycené v hlubších defektech v povrchu kolejnice.

[6]

[7]

Obr. 3a, b

Obr. 3a, b byl čištěn gumou označenou „Z“. Podélné drážky jsou výrazně hlubší a také jich je daleko více, než na obr. 2. To může svědčit o tom, že guma obsahuje hrubší a tvrdší abrazivo. Navíc je ale patrné, že se guma při otírání o povrch kolejnice výrazněji odděluje a současně ulpívá (špiní) na povrchu kolejnice (lze usuzovat, že je měkká), čemuž nepochybně přispívají podélné drážky vytvořené při broušení povrchu kolejnice gumou.

[8]

[9]

Obr. 4a, b

Na obr. 4a, b chybí úlomky (útržky) gumy, jako je tomu na obr. 2 a 3, protože mechanizmus čisticího stroje TOMIX2 ani gumu nepoužívá. Povrch kolejnice je ale výrazně degradován brousícím elementem – v povrchu kolejnice vznikají hluboké a relativně široké nepravidelné rýhy a důlky, i příčně orientované, a to poměrně hustě vedle sebe.

Závěr

Jakýkoliv závěr nemůže být vyčerpávající, protože provedený pokus – byť za využití moderní zvětšovací techniky – neobsahuje nezbytné prvky opakování a širší variability. I tak ale lze prezentovat úvahy vedoucí k volbě čištění. Přitom je ale nutné připomenout „okřídlené přísloví“, že všechny metody čištění jsou špatné, jen některé jsou horší.

1. Ideální stav představuje nová kolejnice. Povrch, jaký je na obr. 1, samozřejmě dlouho nevydrží. Lze ale jistě připustit úvahu, že pokud bude špína z povrchu kolejnic pravidelně a šetrně stíraná (snad přesněji umývaná vhodnou chemickou látkou, tj. rozpouštědlem – viz dále), na povrchu kolejnice nebudou vznikat mechanické defekty, do kterých se zanáší prach z ovzduší a kolejiště (štěrk, travní foliáže atd.), mazadla z modelů, úlomky čistící gumy, příp. další čisticí látky a další materiály.
2. Všechny ostatní metody čistění založené na mechanickém ošetřování povrchu kolejnic zákonitě přinášení poškozování povrchu kolejnic. Vznikají zde defekty různých tvarů a velikostí. Jejich orientace závisí na převládajícím směru pohybu čistícího elementu.
3. Je samozřejmé, že k dalším defektům na povrchu kolejnic bude docházet vlivem pohybu koleček vozidel. Ty ale nejspíš nezpůsobují hluboké mechanické rýhy a důlky, ale spíše jen nanášejí a rozmazávají špínu po povrchu kolejí.
4. Z našeho testu vyplynulo, že nejhorší variantou je, jestliže čistící guma de facto povrch kolejnice poničí hlubokými a četnými podélnými rýhami, do kterých navíc zapustí materiál, ze kterého je vyrobena. Takto ošetřený povrch se pochopitelně stává elektricky nevodivý, což je  mor pro železniční modely a černá můra pro modeláře.
5. Těžko říci, jestli firma PECO tak dlouho testovala poměr a kvalitu abraziva ve své čisticí gumě, až přišla na trh s výrobkem, který sice povrch koleje poškrábe, nicméně neznečistí.
6. Je ovšem nutné zdůraznit: Jestliže zde studujeme povrch kolejnice 300krát zvětšený a zobrazené útvary a drážky mají od 10 do 20 mikrometrů!!!, tak zase tak moc se na tom povrchu vlastně neděje…

Úvahy

  Nicméně, abych nebyl obviňován, že si tímto tvrzením protiřečím. Jednoduše řečeno: Udržet povrch kolejnic na modelovém kolejišti absolutně čistý je absurdní přání. Nějak se čistit musí. Kdyby měli výrobci, stejně jako modeláři, osvědčený recept, nemusely by vznikat podobné články.
  Osvědčené je jistě čistění kvalitním chemickým rozpouštědlem (izopropylalkohol), ale v relativně velkém množství v poměru na plochu povrchu kolejnice. To znamená, že při otírání povrchu se musí špína nejen rozpustit, ale i smýt! Toho lze docílit snad jen velice častou výměnou čisté textilie (jemné kůže) zvlhčované rozpouštědlem.
  Rozhodně tuto službu nevykoná speciální vagonek nebo lokomotiva s nádržkou o obsahu 1 cm2, ze kterého je vlhčen filc, doléhající na povrch kolejí. Možná, že na prvním metru kolejiště ano, ale jestliže ho necháme jezdit po kolejišti dalších dvacet minut, tak si tak akorát špínu roztaháme všude.
  Není myslím od věci upozornit na dosti nebezpečnou záležitost, kterou občas dávají někteří modeláři k dobru u piva: Týká se vznětlivosti všech používaných rozpouštědel – lihem počínaje a dejme tomu benzínem konče. Nejsem chemik a nebudu tedy přesný pokud jde o definování, která z těchto látek lépe zahoří. V podstatně je to ale jedno. Jde o to, že jedno nepatrné zajiskření na kolejišti může mít katastrofální následky, jestliže čistící látka se nestačila odpařit. Navíc pro ty, kteří nejvíce fandí benzínu: ano čistí, ale když se odpaří, vytváří se na povrchu něco jako „mastný“ mikro-film. Lépe ať to vysvětlí chemici…
  Pokud se někdo rozhodne pro používání velmi oblíbené čistící gumy, tak s rozumem. Myslím si, že dále komentovat to, co je vidět na obr. 2 a 3 by bylo nadbytečné. A zase: Jsou kolegové, kteří s úšklebkem odloží a ještě pohaní drahou kostičku od věhlasné firmy a jedním dechem doporučí materiál, který lze koupit za babku v kdejakém železářství. To už si pak musí každý spočítat sám, jestli je tak bohatý, že si může dovolit kupovat levné věci.
  Aniž bych chtěl cokoliv namítat proti těm, kdož investovali do mechanických samohybných čistících vozidel, přece jenom si dovolím mírně zkritizovat tato „zázračná udělátka“, hlavně však jejich výrobce. Nic není zadarmo. Překvapuje mne jen, že ony věhlasné firmy, které tyto stroje dodávají na modelářský trh, současně rozumnými argumenty nepředvedou (a tudíž nedokáží), že broušení povrchu kolejí jejich čistícím vozidlem je pro déledobý provoz kolejiště neškodné. Protože tomu tak asi není, proto podle mne mlčí. Jediný pohled na obr. 4 mi dává za pravdu.

Poznámky:

1. Přítel Merhaut nesouhlasí s tvrzením, že TOMIX2 ničí povrch kolejí, a to proto, že prý na obr. 4 nic tak dramatického nevidí. Jistě (opakuji), že drážka hluboká 10 – 20 mikronů opravdu není nic dramatického. Jenže, tahle čistící mašinka těchto drážek nadělá na mnoha metrech kolejí na běžném kolejišti stovky, tisíce… Dnes, zítra další, za měsíc zase a stále dokola.  A drážka k drážce – a máme tady stav podobný našim dálnicím a silnicím. A rozhodně nelze tvrdit, že opakovaným provozem TOMIXu se z vytvořených drážek vyšťourá špína. Naopak. vytvoří se další defekty, ve kterých se uchytí nová špína…

2. Touto statí jsem si rozhodně nekladl za cíl vyřešit čistění modelových kolejí. Pokud to ale někdy někdo dokáže, budu mu fandit. Opakuji, že v současnosti to zcela dokonale asi nejde. Všechny osvědčené metody mají své pro a proti. Přikláním se k metodě „chemického omývání“. Je to sice „makačka“, ale spolehlivá.

3. Touto statí jsem také nechtěl naštvat ty, kteří používají TOMIXe (apod. machanické stroje) a jsou s jeho (jejich) provozem spokojeni. (To by tak ještě scházelo, aby za ty prachy, co TOMiX stojí, nemakal podle představ uživatele!) Nechť mi nikdo nevyčítá, že po uskutečněném testu mechanickým strojkům (viz TOMIX2) nevěřím.

4. Za jistých okolností (s kvalitní gumou) lze jistě akceptovat mechanické čištění.  Ale pozor – stále hovořím o čištění povrhu kolejnic, nikoliv třeba o sbírání prachu a drobných částeček různých hmot povalujících se na ploše kolejiště či vznášejících se těsně nad ním, které lze odsát jak obyčejným vysavačem s redukcí na konci hubice, tak i velmi sofistikovanými pojízdními stroji (např. rovněž se značkou TOMIX).

Původní verze 24. 5. 2011; opravy a doplnění: 30. 6. 2011

Foto: archiv autora

________________________________________________________

Zajímavé odkazy k tématu:

Merhaut, J. – Roubíček, M.: Kolejový vysavač TOMIX. In: http://www.honzikovyvlacky.cz/2010/06/29/kolejovy-vysavac-tomix/ [10]

Mateneau, J.: (Evreux): Úprava vozu Roco-clean pro čištění kolejí. In: http://www.magazin.firenet.cz/index.php/technik/kolejovy-system/474-uprava-vozu-roco-clean-pro-cisteni-koleji [11]

Jirásek, J.: Turbovysavač od rail4you. In: http://www.magazin.firenet.cz/index.php/technik/kolejovy-system/469-turbovysavac-od-rail4you [12]

Tomix Funktionsmodelle Track cleaning cars Gauge N. In:
http://www.modellbahnshop-lippe.com/produkt/Tomix/33-2-011001-4486-0-0-0-0-0-2-0-gatt-gb-p-0/ein_produkt.html [13]

 

15 Comments (Open | Close)

15 Comments To "Příspěvek k čištění povrchu kolejnic, leč problém stále není vyřešen"

#1 Comment By Dobeš On 2.7.2011 @ 08:09

Něco k diskusi o „zázračné vodičce“: Před mnoha léty jsem takovou vodičku dostal z Kanady – šlo o „olej“ na mazání řezacích řetězů dřevorubeckých pil – prý ekologicky neškodný a proto i drahý. Vyzkoušel jsem to na mých modelech z dávných časů – úzkorozchodné modely v HO, na které časem sedal prach a špína, prostě odmítaly jezdit, zejména model parní lokomotivky z ČKD „Julinka“, prý nejmenší parní dvouosé lokomotivky, která kdy u nás jezdila.
Bez dalšího jsem natřel koleje, neutíral je a trochu toho „zázraku“ kápl i na kola. Jezdilo to, chvíli lítaly jiskry zpod koleček, ale pak si to dalo říct. Kupovat takový zázrak za kandské dolary se mi moc nechtělo, tak jsem bádal, čím to nahradit. Díky melouchaření přátel v jednom výzkumáku se zjistilo, že to je obyčejný petrolej, jenomže nesmrdí!
Tak jsem koupil v drogerii petrolej, a aby nesmrděl, přefiltroval ho přes živočišné uhlí. Moje tehdejší kolejiště oživlo přímo zázrakem! Mělo to jen jednu vadu – ve stoupání některým lokomotivám prokluzovalala kola. On se totiž ten petrolej z kolejí nesmí utírat! Časem se rozpatlá po celém kolejišti a od špatných kontaktů je pokoj.
Vtip je v tom, že na kolejích zůstane jakási vrstvička rozpuštěné špíny (petrojej nevysýchá), kterou kola postupně vytlačují tam, kde to již nevadí. Časem jsem pak zjistil, že v Melide ve Švýcarsku, kde je tzv. Minischweiz (něco jako Madurodam v Holandsku), natírají petrolejem výhybky u modelů 1:25, aby stroje neztrácely na výhybkách kontakt. A dokonce ty upatlané a jakoby mastné výhybky i koleje vypadají jako skutečné! Zkuste to, mně se to osvěčilo.

#2 Comment By hlav On 2.7.2011 @ 16:03

Tak to je bomba. Ostatně, děda taky „mazal“ svůj šicí stroj petrolejem, ale určitě ho ale nefiltroval přes živočišné uhlí, a tak to u něho v dílně „vonělo“ všemi smrady – od přípravku na hubení molů až po potrolej. Jo, a taky tam topil naftovými kamny…

#3 Comment By Dan Buchtela On 3.7.2011 @ 10:46

Ahoj Honzo,
díky za článek, určitě zajímavá analýza pod tím mikroskopem. Škoda, že součástí testu nebyla i čistící guma od Roco, která je u náš dosti používaná. Ale i tak, díky. Jdu si koupit gumu Peco, protože určitě je lepší než Roco, které se drolí jak blázen a všude má člověk plno abraziva.
P.S. Izopropyl už mám 🙂

#4 Comment By ZdenH0 On 5.10.2011 @ 13:27

A co prostředek Rail-zip? Možná by bylo dobré, do takto obsáhlého výzkumu, ho také zařadit (pokud to není ona zázračná vodička zmiňovaná na začátku článku).

#5 Comment By hlav On 5.10.2011 @ 18:29

Prostředek Rail-zip neznám. Mohl byste ho blížeji popsat? Kde se dá koupit, jak se aplikuje, zkušenosti… Díky, hlav

#6 Comment By ZdenH0 On 6.10.2011 @ 10:07

Prostředek Rail-zip odstraňující oxid a nečistoty z kovových komponent v elektronice, tedy z kolejí, vodivých lišt autodrah, kontaktů, ale i sběračů elektromotorků apod. a po té nesnižuje adhezi (!), se dá po zadání do vyhledávače u nás najít např. na adrese: [14] (zde momentálně není skladem), kde jsem ho vlastně nedávno zahlédl. Zkušenost zatím nemám žádnou, spíše jsem očekával, že už je vyzkoušen. A čekal jsem nějakou reakci. Jinak na zahraničních fórech o tomto přípravku jisté informace jsou.

#7 Comment By hlav On 6.10.2011 @ 11:14

Díky za upřesnění, možná se ozve někdo, kdo s Rail-zip zkušenosti má. Já viděl (a taky vzpomněl) na veletrhu loni v Lipsku či Drážďanech onu „zázračnou vodičku“, ale nekupoval jsem ji. hlav

#8 Comment By Jan Merhaut On 2.11.2011 @ 09:14

V souvislosti s diskusí k obsahu Rukojeti o provozu vozidel (Zababov):
Domnívám se, že by stálo za úvahu doplnit do normy (pokynů) pro provoz vozidel (na setkáních Zababova) minimálně jako doporučení, ne-li přímo povinnost, následující:
Před předáním modulů do provozu zajistí majitel nebo ten, kdo modul na setkání dodá (jde-li o modul zapůjčený někým, kdo se setkání nezůčastní), vyčištění kolejí hadříkem navlhčeným isopropylalkoholem (je možné jej koupit například v prodejně elektrotechnických součástek GES ve spreji pod názvem KONTAKT PRFIPA). Moje zkušenost je, že je to nejlepší způsob vyčištění kolejí, který odstraní prach, mastnotu i zbytky bandáží hnacích vozidel. Zajistí to, že se během provozu prakticky zcela odstraní znečišťování koleček. Používání čisticích gum nedoporučuji na základě pokusu, který jsem uskutečnil za pomoci Honzy Hlaváčka, kdy jsme nechali po elektronovým mikroskopem prozkoumat povrch koleje, na němž byla použita čisticí guma. Ukázalo se, že každá guma způsobí poškrábání povrchu, což následně přispívá k usazování nečistot, které pak zpětně znečišťují kolečka. Z čisticích gum je nejlepší výrobek PECO, která je nejjemnější ze zkoušených, ale i ta způsobuje poškrábání – použití je tedy vhodné tam, kde došlo ke korozi, ale ne pro prosté číštění, protože guma také pravděpodobně neodstraní mastnotu.
Obdobně se čištění týká i vozidel – každý majitel by měl před předáním do provozu vyčistit isopropylalkoholem kolečka všech vozidel (nebo alespoň hnacích vozidel). Tím se zajistí, že se z koleček nebude přenášet nečistota na koleje. Důležité je to hlavně u hnacích vozidel, kde by se na kolečka mohla dostat mastnota v důsledku mazání pohyblivých částí pohonu. Vyčištění bronzovými kartáčky, například známou pomůckou Minitrix, se sice odstraní hrubé nečistoty, ale ne mastnota, tento prostředek navíc může způsobit narušení povrchu bandáží, z nichž se pak může oddrolovat materiál (to je ale jen moje úvaha, kterou nemám podloženou).
Myslím si, že tyto úkony značnou měrou přispějí k bezporuchovému provozu po celou dobu setkání.

#9 Comment By Ladislav Křemeček On 2.12.2011 @ 14:10

Slyšeli jste někdy o Diavě. Technici IBM po zkušenostech s českými elektroniky si ji vozili domů již v sedmdesátých letech. Asi ji používají dodnes. Já ji používám taky 40 let a na kolejiště je bezkonkurenční. Nevím jestli se ještě vyrábí, ale u prababičky by se snad něco našlo.

#10 Comment By hlav On 4.12.2011 @ 00:25

Zajímavá informace, možná, že to bude ten známý „petrolej“, o kterém již byl řeč. Ale rozhodně mám o pár kapek na vyzkoušení zájem.

#11 Comment By Jiri Horak On 8.1.2012 @ 09:44

Diavu pouzivam na renovaci dreveneho nabytku da se koupit ve starsich drogerijich o obsahu cca pul deci.J e to pravdepodobne bezzapachovy petrolej.

#12 Comment By Petr Novotný On 1.3.2012 @ 07:35

Máte vyzkoušeno působení na vinylové bandáže kol. A nezanáší se mastnotou a prachem napájecí kontakty?

#13 Comment By Vladimír Vacek On 2.1.2016 @ 17:36

Maje doma mikroskop, prohlédl jsem čisticí gumu ROCO podrobněji. Čekal jsem nějaká smirková zrna zavulkanizovaná v gumě. Jenže jsou to spíše podlouhlé střepy patrně syntetického korundu (vypadá to jako brusné kamení, které vám zbyde po vylouhování šmirglpapíru v teplé vodě, tedy šmirglu, který není waterproof). Tyto střepy jsou volně sypané v komůrkách pěnové gumy. Vypadá to velmi nebezpečně pro jemnou mechaniku.
Takže nyní se dost mračím na modeláře, kteří zlepšují jízdní vlastnosti kolejí neustálím blejskáním kolejí ROCO gumou každou volnou chvilku mezi jízdami vlaků. Po použití čisticí gumy je třeba vysávat spíše skutečným vysavačem, než luxovacími vagony.
Moje řešení je FIXA s DIAVOU pro rozpuštění špíny a jiná fixa s IPA na odmaštění. Prázdné fixy k naplnění mají v prodejnách pro sprejery.

Pěkný den.

#14 Comment By necrum On 16.8.2017 @ 08:45

Mám dojem že p. Křemeček měl na mysli tohle a ne polituru na nábytek (tato totiž obsahuje isopropil a je určená přímo na kov a elektroniku s účinkem proti prachu), stojí cca 40 ,-Kč
[15]

#15 Comment By Vin On 30.7.2021 @ 06:48

… ale i na tu Diavu multifunkční bych si dal pozor … i výrobce píše na nábytek a elektroniku, ale patrně se myslí elektronika ve smyslu spotřební – tedy otřít zaprášený toner, věž nebo repro… rozhodně ne el. kontakty jako u našeho koníčka … A ani v bezp. listu není žádné konkrétní info … :-(( … prostě jde jen o postřik na nábytek …. takže bych na koleje raději použil ten petrolej 😉