- Honzíkovy vláčky - http://www.honzikovyvlacky.cz -

Kolejiště zabudované v pracovním stole

[1]Ještě než jsem byl pozván na návštěvu k Jiřímu Kubíkovi (63) do jeho nevelkého českobudějovického bytu, věděl jsem z naší bohaté korespondence, že si vybudoval kolejiště v pracovním stole(!). Zřejmě proto,  že celý život se tísním za deskou velikosti 75 x 42 cm, na které mi ještě stojí monitor, nedovedl jsem si představit, jak se do pracovního stolu dá zabudovat kolejiště, byť v měřítku N.

  Pravda, Jirkův pracovní stůl je podstatně větší než můj, ale stejně – to co se mu povedlo považuji za důkaz, že podmínkou pro postavení pěkného kolejiště nejsou rozměry. Jeho většinou vlastnoručně vyrobené mašiny i vagony se prohání na ploše pouhých 150 x 60 cm. V jednom rohu pak vyjíždějí na vedlejší úzký panel umístěný podél zdi, který funguje jako odkryté skryté nádraží a kde se může na smyčce vlak otočit.
  Kolejiště, které začal stavět asi před třemi roky je vytvořené většinou z kolejiva Code 55, byť od několika výrobců. To mu umožnilo zbudovat i dosti ostré oblouky a v nich umístit i obloukové výhybky. Většinu starších výhybek si ale předělal na vodivé srdcovky. Jelikož jeho celoživotním koníčkem je elektrotechnika (ve Svazarmu pracoval v Hifi klubu), všechny mechanizmy (závory, mechanická návěstidla, výhybky atd.) jsou poháněny jeho vlastními systémy. Velmi originálně a jednoduše vyřešil zvedání a sklápění závor, navíc „modelovou rychlostí“. „Moje celoživotní zkušeností s elektrotechnikou se mi teď hodí, vlaky jsou přece samá „elektrika“,“ říká při předvádění ovládání analogově řízeného kolejiště. „Digitalizace mne neláká, na mém malém kolejiště bych její výhody stejně nevyužil,“ vysvětluje.
  Skromnost je výsada Mistrů, jak už jsem se párkrát přesvědčil u skutečně výborných modelářů (ale i v jiných souvislostech). Sympatické na kolejišti Jiřího Kubíka je, že není přeplácané, byť na můj vkus bych přidal o něco víc stromů, hvozdů, kopečků, potůčků a dalších krásných zákoutí, kterými jsou jižní Čechy známé. Na druhou stranu je ale na Jirkově kolejišti úžasné, jak se mu podařilo vytvořit zdání prostoru foto-pozadím, které si sám nafotografoval ve volné přírodě a nechal vytisknout do širokého pásu jen několik centimetrů vysokého. K tomu přidal imitaci oblohy s mráčky, což namaloval na spodní stranu pracovní desky stolu, kterou musí zvednout, když chce odkrýt kolejiště. I to umocňuje zdání prostoru
  Domečky a další stavby (pilíře, mosty aj.) vyrábí z papíru a překližky. „Mám rád vlaky jedoucí krajinou, nikoliv řítící se mezi plastovými domečky,“ říká. Skutečným skvostem na jeho kolejišti je hradlo-stavědlo, které lze vidět na nádraží Hluboká–Zámostí. Jeho model má na kolejišti. „Často tam jezdím na kole, to hradlo je fakt krásné, tak jsem si ho vyfotil a podle fotky postavil model,“ komentuje tuto skvostnou stavbičku.
  Víc než další komentář řeknou fotografie, které jsem u Jiřího Kubíka pořídil. Rád bych se ale k některým detailům na Kubíkově kolejišti vrátil. Ostatně, jeho majitel přislíbil pár příspěvků, které dají nahlédnout do jeho modelářské kuchyně.

Foto: hlav