- Honzíkovy vláčky - http://www.honzikovyvlacky.cz -

Modelové rozměry pozemních komunikací

V etapě přípravy a budování kolejiště se železniční modelář dostává do situace, kdy na svém kolejišti musí vyřešit (mimo jiné) průběh a hlavně šířku pozemních komunikací. Jestliže jsou v jednotlivých modelových měřítcích normami přesně dané rozchody kolejí, průjezdní profily atd., v případě pozemních komunikací nejsou definované jejich modelové rozměry. Aspoň o tom nevím. Pozemní komunikace jsou ovšem rozděleny do základních kategorií zákonem a lze tedy dohledat (opět mimo jiné) i jejich doporučované rozměry (šířky). Odtud je snadná cesta ke stanovení (doporučených) šířek modelových komunikací.

  Je nanejvýš podivné a svým způsobem rušivé, jestliže na kolejišti, kde jsou jinak dokonale vyřešeny kolejové dráhy a vše co s tím souvisí, jsou v hrubém nepoměru s měřítkem řešeny pozemní komunikace. Pravda, leccos lze přehlédnout či odpustit, ale jestliže se například silnice otočí „na pětníku“ do protisměru, nebo ulice v městečku je tak úzká, že se tam vejde autíčko nanejvýš v jednom směru, nebo kde roh budovy nedovoluje náklaďákům zabočit, anebo kde by do pivovaru či jiné továrny nezajel ani moped, natož náklaďák s návěsem – je něco špatně. Něco jiného je, jestliže na jedné straně přejezdu se kolejí dotýká silnice, která ale za kolejemi nepokračuje, protože prostě tady končí kolejiště. Anebo asi nebude tak důležité, jestli dálnice bude mít doporučenou měřítkovou šířku (viz dále tabulka), nebo bude o 10 mm užší. Tak to asi na rozdíl od „počítačů nýtů“ vidím já.
  A proto jsem se v tomto příspěvku snažil jednak z dostupných zdrojů shrnout právní, technický i obecný výklad některých pojmů týkajících se pozemních komunikací, ale hlavně jsem chtěl doplnit modelové rozměry (šířky) jednotlivých kategorií komunikací (doufám, že jsem tam nenasekal chyby 🙂 ).
  Znovu opakuji, že při stavbě kolejiště v žádném případě nejde (a ani nemůže jit) o absolutní dodržení teoretických výpočtů anebo o dodržení rozměrů z reality, vždyť i v praxi je tisíce výjimek z pravidel. Vezměme třeba jen kolik silnic příslušné kategorie je užších, atd. Ale myslím si, že při prvním pohledu na pozemní komunikace na kolejišti by neměly být patrné fatální chyby. 
  A ještě jedna poznámka, na kterou ale nemám odpověď. V nabídce několika málo producentů doplňků modelových železnic si asi taky moc hlavu nelámali, pokud jde o šířku komponentů pro stavbu pozemních komunikací. Jak samolepicí pásy, ze kterých se modeluji silnice a cesty, tak ale třeba i několik málo modelů závor neodpovídají svými rozměry realitě. Vlastně, možná ano, ale v jiných zemích světa, které nejspíš neznám… 🙂 .

Co je to pozemní komunikace?

  Na problematiku pozemních komunikací lze nahlížet z několika směrů, především z hlediska právních norem, technických norem a obecně.

a) Podle Zákona o pozemních komunikacích1) (dále jen „zákon“) se v České republice rozlišují čtyři kategorie pozemních komunikací: dálnice, silnice (třída I. – III.), místní komunikace (třída I. – IV.) a účelové komunikace.
b) Z hlediska technických norem (zejm. ČSN), jejichž terminologie není zcela kompatibilní s terminologií právních předpisů, je návrhová kategorie komunikace vyjádřena údaji v podobě matematického zlomku2) – viz kap. 2.
c) Obecně lze konstatovat, že pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Může mít charakter stavby (prakticky vždy u dálnic a silnic, ve většině případů u místních komunikací), která je podle současné české právní úpravy samostatnou nemovitou věcí nezapisovanou do katastru nemovitostí, nebo se může jednat o pozemek či jeho část (typické u účelových komunikací) (dále viz závěr).

1. Kategorie a označování pozemních komunikací podle zákona

  Zákon definuje jednotlivé kategorie pozemních komunikací takto:

  Ramena jednosměrných silnic se v evidenci označují indexem velkým písmenem. Označení silnice se v praxi v textech či evidenci doplňuje na začátku před lomítkem označením třídy římskou číslicí, například silnice II/603.
  Označení evropských mezinárodních silnic tvořené písmenem E a číslem se v evidenci i na dopravních značkách používá jen jako doplňující označení souběžně se základním číslem silnice.
  Kilometrovníky se vybavují jen dálnice a silnice I. třídy.
  Místní komunikace se pro evidenční účely označuje číslem psaným arabskými číslicemi, za nímž je uvedeno písmeno malé abecedy označující třídu místní komunikace. Číslování je vedeno odděleně pro každou třídu místních komunikací. Místní komunikace I. třídy mají rozlišovací písmeno a (například 1a, 15a), místní komunikace II. třídy písmeno b, III. třídy písmeno c a IV. třídy písmeno d.

2. Návrhové kategorie pozemních komunikací (podle technických norem)

  Podle technických norem (nikoliv právních) existují následující kategorie komunikací:
D – dálnice
R – rychlostní komunikace
S – silnice
M – místní komunikace
     MR – místní rychlostní komunikace
     MS – místní sběrná komunikace
          MST – místní sběrná komunikace s tramvají
     MO – místní obslužná komunikace
          MOT – místní obslužná komunikace s tramvají
P – polní cesta (též lesní cesta, která je označovaná písmenem L)

3. Kategorijní šířky komunikací a návrhové rychlosti na nich

  Technické normy (ČSN) stanovují typizované návrhové kategorie komunikací. V levé části je uvedena jejich šířka v metrech) a doporučovaná rychlost na nich (v km/hod.) a event. poznámka. V pravé části jsou přepočítané šířky (v mm) v některých modelových měřítcích:

 

Dálnice        
Šířka (m)/rychlost (km/hod.)/konstrukce   N TT H0
D 27,5/80
D 27,5/100
D 27,5/120 (2+2 pruhy)
  172 229 316
D 33,5/80
D 33,5/100
D 33,5/120 (3+3 pruhy)
  209 279 385
         
Rychlostní silnice        
R 25,5/80
R 25,5/100
R 25,5/120 (2+2 pruhy)
  159 212 293
R 27,5/80
R 27,5/100
R 27,5/120 (2+2 pruhy)
  172 229 316
R 33,5/80
R 33,5/100
R 33,5/120 (3+3 pruhy)
  209 279 385
         
Silnice I. třídy        
S 9,5/60
S 9,5/70
S 9,5/80 (1+1 pruh)
nelze použít na mezinárodních silnicích 59 79 109
S 11,5/70
S 11,5/80
S 11,5/90 (1+1 pruh)
  72 96 132
S 20,75/70
S 20,75/80
S 20,75/90 (2+2 pruhy)
do osy středního dělicího pásu se umístí betonové svodidlo nebo jiný záchytný systém 130 173 238
S 24,5/70
S 24,5/80
S 24,5/100 (2+2 pruhy)
  153 193 282
         
Silnice II. třídy:        
S 7,5/50
S 7,5/60
S 7,5/70 (1+1 pruh)
  47 63 86
S 9,5/60
S 9,5/70
S 9,5/80 (1+1 pruh)
  59 79 109
         
Silnice III. třídy:        
S 4,0/30
S 4,0/40 (1 pruh)
použije se zejména pro rekonstrukce stávajících koncových úseků silnic III. tříd a pro veřejně přístupné účelové komunikace 25 33 46
S 6,5/50
S 6,5/60 (1+1 pruh)
použití jen při provozních intenzitách nižších než 1 000 vozidel/24hodin v obou směrech 40 54 75
S 7,5/50
S 7,5/60
S 7,5/70 (1+1 pruh)
  47 63 86
         
Lesní a polní cesty        
P/L 7,0/50
P/L 4,0/30
hlavní polní cesty 44
25
58
33
80
46
P/L 4,5/30
P/L 3,5/30
vedlejší polní cesty 28
22
38
29
52
40
P/L 3,5/30
P/L 3,0/30
doplňkové polní cesty 22
19
29
25
40
34

4. Funkční třídy

  Funkční třídy vycházejí z označení písmeny A – D (A je nejvyšší třída) ve spojení s číslicí (např. B2, D3 atd.).

Závěr

  Pomineme-li úřední mluvu právních a technických norem,  jednotlivé kategorie pozemních komunikací lze stručně popsat přibližně takto:
• dálnice jsou určené pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy; obdobné funkční vlastnosti mají i rychlostní komunikace;
• silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci; jedná se o nejtypičtější kategorii pozemních komunikací, v běžném jazyce se pro pozemní komunikace nezřídka používá označení silnice;
• místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce; místní komunikací IV. třídy může být i samostatná pěší komunikace;
• účelové komunikace slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků; dělí se na veřejně přístupné, které mají v některých ohledech obdobný režim jako místní komunikace nebo silnice, a veřejně nepřístupné; vyústění účelové komunikace na jiný druh komunikace se nepovažuje za křižovatku.
  Uvedené vymezení v zásadě nemá objektivní charakter, nýbrž slouží jako vodítko pro rozhodnutí silničního správního úřadu o zařazení konkrétní pozemní komunikace do některé z kategorií a také o tom, co vůbec pozemní komunikací je. Silnice, místní komunikace a účelová komunikace nejsou v terénu ani v běžně dostupných mapách od sebe zpravidla žádným dopravním značením rozlišeny, což v praxi působí problémy při určování práv a povinností, které z kategorie pozemní komunikace vyplývají.
  Zákon o ochraně přírody a krajiny3)  zavádí ještě pojem stezky a pěšiny. Ty jsou, leží-li mimo zastavěné území obce, evidovány samostatně podle tohoto zákona v zájmu zachování veřejné přístupnosti krajiny. Tato evidence není propojená s evidencí pozemních komunikací. Stezka nebo pěšina je zpravidla účelovou komunikací nebo místní komunikací IV. třídy, mimo zastavěné území podléhá evidenci podle Zákona o ochraně přírody a krajiny. Z žádného označení v terénu ani z běžných map zpravidla status stezky nebo pěšiny poznat nelze.

  Je důležité zdůraznit, že kolejové dráhy, ač jsou vedeny po zemi, do pojmu pozemních komunikací nespadají.

_____________________________


1) Zákon o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších změn) se obvykle zkráceně označuje jako silniční zákon. Zákon definuje pozemní komunikace a jejich součásti a silniční pozemek. V platném znění (od r. 1997) zavádí kategorie pozemních komunikací (dálnice, silnice, místní komunikace, účelové komunikace) a třídy silnic (I. – III.) a místních komunikací (I. – IV.). Stanoví také, které kategorie má vlastnit stát, kraj nebo obec. Stanoví zásady pro stavební řízení, výstavbu, údržbu, provozování, ochranu, styk s železničními dráhami a jinými vedeními. Řeší též zajišťování sjízdnosti a schůdnosti.  Upravuje pravomoci silničních správních úřadů a výkon státního dozoru. Stanoví právo obecného užívání dálnic, silnic a místních komunikací, mýtné či jiné poplatky za užívání, upravuje kontrolní vážení vozidel a pravidla pro uzavírky a zvláštní užívání komunikací. K zákonu byla vydána prováděcí vyhláška č. 104/1997 Sb. (prováděcí vyhláška k Zákonu o pozemních komunikacích).
Související zákony:
Zákon o provozu na pozemních komunikacích (Zákon o silničním provozu, č. 361/2000 Sb.), který upravuje například pravidla silničního provozu, rozhodování o dopravním značení, řidičská oprávnění a bodový systém,
Zákon o silniční dopravě (č. 111/1994 Sb.), který upravuje zejména podmínky provozování dopravy pro cizí potřeby, například linkové dopravy, příležitostné dopravy a taxislužby a vydávání licencí a koncesí. Připravuje se jeho nahrazení nebo doplnění Zákonem o veřejné dopravě.
Dalšími souvisejícími zákony jsou zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, a zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
V oblasti drah záležitosti obdobné obsahu těchto tří zákonů týkajících se silnic upravuje jediný zákon, Zákon o drahách (266/1994 Sb.). Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_o_pozemn%C3%ADch_komunikac%C3%ADch [1]
2) Zlomek má v čitateli písmeno označující charakter komunikace (S, R, D nebo P) a šířku komunikace v metrech; ve jmenovateli pak návrhovou rychlost v km/hod.
3) Zákon č. 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny
 
 
 

 

Z veřejných zdrojů sestavil a tabulku doplnil Jan Hlaváček, 19. 5. 2010

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie_pozemn%C3%ADch_komunikac%C3%AD
Externí odkazy:
Parametry dálnic a rychlostních silnic na serveru Dalnice-silnice.cz [2]
Kategorie českých dálnic a silnic definované Českými technickými normami (ČSN) na serveru Ceskedalnice.cz [3]